Nikósie - Kyperští Řekové v neděli ve druhém kole voleb rozhodli o novém prezidentovi. Stal se jím kandidát komunistické strany AKEL, dvaašedesátiletý Demetrios Christofias. Získal 53,36 procent hlasů.
Jeho protikandidát z konzervativní pravice, bývalý ministr zahraničí Ioannis Kassoulides, má 46,64 procent.
"Kontaktoval jsem pana Christofiase a pogratuloval mu k jeho vítězství," citovala agentura Reuters poraženého kandidáta. "Ujistil jsem ho, že ho budu podporovat v jeho úsilí nalézt řešení naší národní otázky."
První kolo před týdnem skončilo překvapením, když vypadl dosavadní prezident Tassos Papadopoulos. Otevřela se tak šance obnovit jednání mezi zástupci řecké a turecké části rozděleného ostrova.
Rozhovory byly zablokovány od referenda v roce 2004, v němž o plánu OSN na sjednocení hlasovali kyperští Turci pro, ale Řekové proti, a tak z realizace plánu sešlo.
Papadopoulos tehdy doporučoval řeckým voličům hlasovat proti a k jednáním s kyperskými Turky se stavil značně odtažitě. Oba kandidáti, kteří postoupili do druhého kola, naopak chtějí jednání obnovit.
Prezident-komunista: v Evropě ohrožený druh
Ačkoliv má kyperská komunistická strana AKEL v názvu slovo komunistická, programem se spíše blíží sociální demokracii.
Demetrios Christofias se stane teprve druhým evropským prezidentem hlásícím se ke komunistické straně a jediným v Evropské unii. Komunista Vladimir Voronin vládne ještě v Moldavsku.
V minulosti byl členem Komunistické strany i současný italský prezident Giorgio Napolitano, později se ale přidal k Demokratické levici.
Sedne si s Turky ke stolu
Christofias dal dříve najevo, že pokud vyhraje, sedne si s představiteli kyperských Turků ke stolu a pokusí se vyjednat sjednocení za podmínek přijatelných pro většinu Řeků.
Ti odmítli plán OSN hlavně kvůli tomu, že nebyli spokojeni s finanční kompenzací za majetek, o který přišli po invazi turecké armády v roce 1974.
"Můžeme s našimi tureckými sousedy nalézt společnou řeč," prohlásil Christofias na předvolebním mítinku.
Turci: Poslední šance
Na území kontrolovaném tureckými vojáky - jde přibližně o třetinu ostrova - vyhlásila v roce 1983 nezávislost tzv. Severokyperská Turecká republika.
Kromě samotného Turecka ji však nikdo neuznal. Do Evropské unie tak vstoupila jen řecká část Kypru. Turecká je nadále politiky i hospodářsky izolována.
Dále čtěte:
A to se jí nelíbí. Nyní kyperští Turci chtějí, aby Evropská unie i OSN jejich stát na severu ostrova uznaly, pokud Řekové budou nadále blokovat sjednocení.
"Další prodlužování současného stavu už je neúnosné. Pořád žijeme v izolaci. Tyto volby jsou možná poslední šancí na změnu a sjednocení," řekl agentuře Reuters vůdce kyperských Turků Mehmet Alí Talát.
