Zároveň český prezident ke Kosovu dodal, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států. Vučić za tento postoj Zemanovi poděkoval.
Zeman již po příletu do Bělehradu Vučičovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. Také televizi Barrandov před odletem řekl, že Kosovo nepovažuje za demokratický stát.
To vzápětí podle informací ČTK odvolalo svou účast na čtvrtečním summitu premiérů visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a zemí západního Balkánu v Praze.
Na tiskové konferenci Zeman řekl, že haagský mezinárodní tribunál nedávno vydal zprávu, ve které podle prezidenta vyslovuje podezření z válečných zločinů kosovských politických představitelů. Zeman poukázal na následnou rezignaci kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. "Dovolte mi vyjádřit osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států," poznamenal český prezident.
Haradinaj v červenci podal demisi poté, co ho žalobce zvláštního tribunálu pro Kosovo v Haagu, který vznikl v roce 2017, předvolal jako podezřelého ze spáchání zločinů za války v Kosovu v letech 1998-1999. Později se podrobil výslechu před zvláštním tribunálem v Haagu a na radu právníků odmítl vypovídat. Podle kosovského deníku Koha Ditore předvolání do Haagu kvůli podezření či podání svědectví obdrželo nejméně 30 bývalých členů UÇK. Lidé vzešlí z někdejší povstalecké skupiny do současnosti tvoří velkou většinu kosovské vládnoucí garnitury.
Haradinaj poprvé podal demisi v roce 2005, kdy ho Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil z válečných zločinů. V roce 2012 ho soud osvobodil pro nedostatek důkazů.
Ministr obrany prý souhlasí
Na otázku, zda by mohla Česká republika zrušit uznání Kosova jako samostatného státu, Zeman řekl, že věc bude chtít projednat na nejbližší poradě českých nejvyšších ústavních činitelů. "Zeptám se, zda by bylo možné, aby se toto udělalo, protože jsem rád, že pan ministr (obrany Lubomír) Metnar už prohlásil, že je chyba, že bylo uznáno Kosovo," řekl.
Dodal, že Metnar proto bude nejspíš v této otázce na "jeho straně". "Kdo bude na straně druhé, to se za ten měsíc uvidí," řekl.
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že preferuje debatu o uznání Kosova na schůzce nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice ČR, teprve pak zaujme nějaké stanovisko.
"Já jsem se k tomu vyjádřil, že bych preferoval tu debatu, když budeme mít setkání ohledně našich zahraničněpolitických aktivit, to znamená - prezident, předseda Senátu, sněmovny, ministr zahraničních věcí, ministr vnitra," řekl Babiš.
Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček k tomu uvedl, že názor prezidenta je stále stejný. "Stanovisko pana prezidenta ke Kosovu je dlouhodobě známé. Zahraniční politika je v kompetenci vlády, o uznání rozhodla vláda Mirka Topolánka. Jakékoliv další kroky jsou tak opět v kompetenci vlády," uvedl Hamáček.
"Přestože k takové debatě v tuto chvíli nevidím důvod, protože situace na Balkáně se nijak dramaticky nezměnila, rád se s panem prezidentem o jeho názoru pobavím," řekl pak ministr zahraničí (ČSSD) Tomáš Petříček.
Kalousek: Co cesta, to ostuda
Podle poslance Martina Kolovratníka (ANO) měl prezident svůj názor nejprve konzultovat. Jinak jeho názor respektuje.
Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) řekl, že lidovci se otevření debaty na toto téma nebrání. "KDU-ČSL v době, kdy vláda České republiky uznala Kosovo, s tímto nesouhlasila. Byla si vědoma toho, že to je velmi delikátní, citlivá záležitost," poznamenal.
Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek na Twitteru poznamenal, že jako člen vlády, která Kosovo uznala, hlasoval proti. Rozhodnutí vlády nicméně respektuje a přeje si čitelnou a konzistentní mezinárodní politiku. "Pana prezidenta bychom měli přestat pouštět ven. Co cesta, to ostuda," dodal.
Kritická byla i poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová. "Je naprosto nepřijatelné, aby prezident bez konzultace s vládou říkal takové věci. Je to další ostuda v podání prezidenta. Za zahraniční politiku nese zodpovědnost vláda. Prezident nemá kompetenci o takových věcech rozhodovat," uvedla pro Aktuálně.cz.
Kosovo po rozpadu Jugoslávie bylo součástí Srbska, v roce 2008 ale s podporou západních velmocí vyhlásilo nezávislost. Srbsko jej ovšem stále považuje za své území. Většina členských států OSN včetně Česka samostatnost Kosova uznala, naopak některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko nikoli.
