Prezident Sýrie promluvil, protesty jsou prý konspirací

Martin Novák Martin Novák
30. 3. 2011 15:10
Oproti předpokladům Bašár Asad nezrušil 48 let trvající výjimečný stav
Bašár Asad při vystoupení v syrském parlamentu.
Bašár Asad při vystoupení v syrském parlamentu. | Foto: Reuters

Damašek - Syrský prezident Bašár Asad ve středu vystoupil v parlamentu s napjatě očekávaným projevem k národu.

Učinil tak poté, co bezprecedentní vlna protestů, která Sýrii zasáhla v uplynulých dvou týdnech, skončila několika desítkami mrtvých.

Demonstranti žádali demokratické reformy, boj proti korupci a zrušení 48 let trvajícího výjimečného stavu, který dává ozbrojeným složkám a tajné policii mimořádné pravomoci.

Asad uvedl, že Sýrie se stala cílem "konspirace", ale ubránila se. Připustil ovšem, že část protestujících má legitimní požadavky.

"Nemůžeme říci, že všichni, kteří vyšli do ulic, jsou konspirátoři," oznámil prezident, který v roce 2000 nahradil ve funkci svého otce Háfize.

Podle něj nedávné události ukázaly jednotu Syřanů a jejich společnou vůli po reformách, blíže to však nevysvětlil.

Zrušení výjimečného stavu, které syrská opozice očekávala, však Bašár Asad neoznámil. V řadách jeho odpůrců a všech, kteří požadují změny, tak zřejmě jeho projev vyvolá zklamání.

Demonstrace na podporu režimu v Damašku.
Demonstrace na podporu režimu v Damašku. | Foto: Reuters

Protesty v Sýrii začaly ve městě Dará na jihu země. Tisíce lidí se vzbouřily proti zatčení několika mladíků za to, že psali protivládní nápisy po zdech.

Demonstrace nabývaly na síle a přenesly se i do dalších měst. V reakci na to vláda zorganizovala sérii velkých mítinků na podporu prezidenta.

Bašár Asad před poslanci řekl, že zásahovým oddílům byly dány jasné instrukce, aby nestřílely do lidí ostrými náboji.

Analytici se domnívají, že v syrském vedení existují spory o to, jak se k nepokojům postavit. Jedna část je pro dialog a změny, druhá chce vše potlačit tvrdými represemi.

Asad v úterním projevu také varoval před "sektářským rozkolem", který je podle něj součástí protisyrské konspirace.

"Malá skupina lidí se pokouší vyvolat chaos," uvedl.

Většinu vlivných pozic v nejvyšší hierarchii režimu zastávají od začátku sedmdesátých let příslušníci komunity alávitů. Vyznávají šíitský islám, ale v Sýrii jsou v menšině, tvoří jen něco přes 10 procent obyvatel.

Alávité ovládají klíčové armádní a policejní složky, sám prezident a jeho rodina do této komunity patří. Většinu z 22 milionů obyvatel země ale tvoří sunnitští muslimové, jichž se na moci podílí jen část.

Poslanci po Asadově řeči povstali, tleskali a provolávali: Bůh, Sýrie a Bašár!" Prezident jim odpovídal: "Bůh, Sýrie a její lid!"

 

Právě se děje

před 27 minutami

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března. Uvedla to dnes Česká televize. Výstava v paláci Kinských nazvaná Rembrandt: Portrét člověka začala 25. září a měla trvat do konce ledna. Kvůli nejpřísnějším opatřením proti koronaviru je od 27. prosince pro veřejnost uzavřená.

V paláci Kinských je vystaveno deset maleb a přes 50 prací slavného malíře. Výstava měla původně začít na jaře, její otevření bylo kvůli šíření nemoci covid-19 přesunuto na září. V prosinci byla mezi pěti výstavami, které měly výjimku ze zákazu otevření. Výjimku hygieniků s několika podmínkami dostaly výstavy s významnými zahraničními zápůjčkami. Ostatní galerie a muzea musela zavřít od 18. prosince.

Výstavu NGP připravila ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem. Díla zapůjčily instituce jako Metropolitní muzeum v New Yorku, Londýnská Národní galerie, madridské Prado, Rijksmuseum v Amsterdamu či vídeňská Albertina. Výstava byla ústředním loňským projektem NGP. Bývalá ředitelka NGP Anne-Marie Nedoma ČTK před otevřením výstavy řekla, že tolik významných uměleckých děl Rembrandta i jeho souputníků lidé v Praze ještě neviděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy