Demonstranti v pátek ovládli sídla parlamentu, vlády a prezidentské administrativy v abchazském hlavním městě Suchumi na protestu proti zákonu, který by Rusům umožnil nákup nemovitostí.
"Až opustí tu budovu (parlament), napíšu rezignační dopis a v nových volbách uvidíme, jakou budou mít podporu," řekl prezident Bžanija podle ruské státní agentury TASS při setkání s příznivci ve své rodné vsi Tamyš, kam se uchýlil před nepokoji. Podle RIA Novosti prezident dodal, že v případných nových volbách hodlá znovu kandidovat.
Nepokoje vypukly v pondělí, když abchazský parlament začal projednávat návrh zákona o ratifikaci dohody s Moskvou, která by umožnila ruským občanům a firmám kupovat pozemky a nemovitosti v Abcházii. Opozice dohodu označuje za pokus Bžanijova režimu o vlastní obohacení. Po obsazení komplexu vládních budov v Suchumi opoziční představitelé vystoupili s požadavkem na Bžanijovo odstoupení.
Dohoda podepsaná 30. října v Moskvě by umožnila ruským občanům a firmám kupovat pozemky a nemovitosti v Abcházii, jejíž hory a pláže u Černého moře jsou pro ně oblíbenou turistickou destinací. Dohoda slibovala přednostní zacházení a osvobození od daní. Prodej rezidenčních nemovitostí cizincům byl v Abcházii zakázán v roce 1995, uvedla agentura AFP.
Opustit obsazené vládní budovy protestující v sobotu odmítli. V prohlášení podle agentury Reuters také uvedli, že jejich protest není zaměřený proti úzkým vazbám Abcházie s Ruskem, a obvinili Bžaniju, že se "snaží tyto vztahy využít pro své sobecké zájmy a manipuluje s nimi v zájmu posílení svého režimu".
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že Rusko očekává, že situace v Abcházii bude vyřešena výhradně mírovými politickými prostředky. Již dříve ministerstvo zahraničí v Moskvě doporučilo Rusům, aby se zdrželi cest do Abcházie.
Abcházie je region s přibližně 245 tisíci obyvateli, který po skončení války v roce 1993 zůstal z velké části pod kontrolou separatistů. Zbytek území Abcházie ztratila Gruzie ve válce s Ruskem v roce 2008, po níž Moskva oficiálně uznala separatistický region za nezávislý stát, spolu s Jižní Osetií. Tbilisi tato území považuje za okupovaná, Rusko má v obou provinciích své vojenské posádky.