Damašek - Zásoby potravin, které minulý měsíc do syrské Madáji přivezly humanitární konvoje, byly nedostatečné a rychle se ztenčují.
Lidem opět hrozí hladomor.
"Dnes jsem jedl jen trávu, aby pomoc vydržela co nejdéle," řekl britskému listu The Guardian místní aktivista, který se ze strachu o život nenechal jmenovat.
"Některým rodinám už došla. Většina z nás nebude mít do deseti dnů co jíst," popisuje vážnou situaci.
Podle jeho svědectví zemřelo od ledna, kdy pomoc dorazila, už 16 dospělých lidí a čtyři děti.
Útěk z důvodu obklíčení nepřipadá v úvahu. Kolem města jsou minová pole a odstřelovači, kteří zoufalé lidi na útěku zastaví.
Případ Madáji sice kvůli fotografiím vyhladovělých dětí minulý měsíc zaplnil všechna světová média, není to však zdaleka jediné město v Sýrii, jehož obyvatelé čelí vyhladovění.
Stejná situace hrozí podle OSN i 300 tisícům obyvatel Aleppa, pokud toto město vládní síly odříznou od poslední zásobovací trasy. Na základě informací od místní humanitární organizace však The Guardian píše, že v nebezpečí je až 400 tisíc lidí.
Ti, kteří z Aleppa nestihli uprchnout, hromadí zásoby potravin. "Panuje tu strach, zejména když lidé viděli Madáju. Nechtějí prožívat nic podobného," řekl opoziční aktivista Karam Masrí.
Už čtrnáct dní je ve městě nedostatek chleba, protože ceny pohonných hmot se kvůli váznoucím dodávkám z Turecka zdvojnásobily. "Některé pekárny zastavily provoz, protože nafta je moc drahá," řekl Masrí.
OSN situaci podcenila
Podle nezávislé organizace Siege Watch žije v Sýrii v obležených městech a vesnicích více než milion lidí, což je minimálně jednou tak vysoké číslo, než o jakém hovořila OSN. Že je krize mnohem horší, dokazuje na základě zprávy založené na svědectvích, která její pracovníci sbírají přímo v terénu.
OSN si vysloužila kritiku za to, že do své zprávy nezahrnula zdaleka všechna místa, ve kterých lidé žijí v obležení a o hladu.
Místo avizovaných 18 jich má být celkem 46. Rozsah a závažnost situace navíc neustále roste.
Většina lidí je podle Siege Watch v obležení vládních sil, stejnou taktiku ovšem využívají i radikální islamisté. Stává se dokonce, že obě strany na obležení nepřímo spolupracují. Města obsazená organizací Islámský stát (IS) odříznou vládní jednotky od komunikačních tras a zamezí tak možnosti zásobování.
Stalo se tak například ve východosyrském městě Dajr az-Zaur, které má v rukou Islámský stát, ale prorežimní síly prezidenta Bašára Asada drží nedaleké letiště a několik čtvrtí.
"Obyvatelé města se cítí být v obložení jak IS, tak i syrské armády," stojí ve zprávě. Žije jich tam 200 tisíc.
Nejvíce lidí v obležení se nachází v příměstských částech Damašku, dále pak ve městě Homs na západu země. V takových městech to podle informací od místních obyvatel, lékařů a novinářů vypadá tak, že jsou v nich lidé odříznuti od vody, zásob, jídla a lékařské péče.
Ukončení obléhání měst bylo jednou z hlavních podmínek vznesených syrskými rebely před počátkem mírových rozhovorů, které OSN pořádá v Ženevě. Ty však byly kvůli pokračujícím bojům přerušeny jen několik dní po zahájení.
