Bratislava - Slovenská premiérka Iveta Radičová je přesvědčena, že přes všechny problémy kolem jednotné evropské měny bylo přijetí eura pro Slovensko jednoznačně výhodné.
Uvedla to v exkluzivním rozhovoru, který poskytla online deníku Aktuálně.cz v době, kdy se znovu začíná mluvit o nové peněžní injekci eurozóny pro další zadlužené země unie.
Česká republika se této pomoci účastnit nemusí, protože euro - narozdíl od Slovenska - nepřijala.
Evropské komise nyní požaduje po zemích platících eurem nalití dalších miliard do záchranného fondu. Z něho se pomoc zadluženým zemím platí.
"Dovolím si konstatovat, že zatím nevidím ztráty, které by přijetí eura Slovensku přineslo," uvedla přesto Radičová.
Není alibistka
A.cz: Evropská komise zveřejnila zatím bez podrobností plán další navýšení záchranného fondu na pomoc zadluženým zemím eurozóny. Bude Slovensko s navýšením fondu souhlasit?
Je to zatím neoficiální informace, nemám ji já, ani ministr financí. Mohla bych tedy říci, že až bude oficiální žádost, tak vláda oficiálně odpoví, ale nebudu alibistka.
Slovensko už řeklo, že dosud přijatá opatření nepovažuje za konečná a dostatečná a čeká další kroky. Jsou dvě možnosti - navýšení peněz ve fondu a zvýšení základního jmění Evropské centrální banky prostřednictvím centrálních bank jednotlivých zemí. To je podle nás systémovější řešení. Situace je ale příliš vážná a nebudeme blokovat další možnosti, jak celou situaci řešit.
Máme představu, že pokud se otevře otázka dalších změn v paktu stability, je načase mluvit o automatických sankcích za nedodržování pravidel a také o tom, jestli by se privátní sektor neměl podílet na záchraně zadlužených zemí dříve než v roce 2013. Variant k jednání je víc - rozhodující je, že pokud se změní zásadně podmínky, musí se mluvit o změně celého mechanismu.
Nebojí se mluvit nahlas
A.cz: Bylo odmítnutí pomoci Řecku jako první zemi na dohled bankrotu správným krokem? Slovensko se v té chvíli stalo terčem celoevropské kritiky a dostalo se mu obvinění, že porušuje pravidla solidarity v EU...
Náš postoj byl dlouhodobě známý a nyní nám většina expertů dává zapravdu v tom, že půjčka pro Řecko nebyla nejšťastnější řešení. Stále více představitelů EU přiznává, že rozhodnutí o pomoci Řecku bylo příliš rychlé a uskutečněné v časovém stresu a nervozitě.
My jsme byli výjimeční v tom, že jsme to řekli nahlas, zatímco jiní si to jenom mysleli potichu. My jsme v létě prožili opravdu těžké povodně, požádali jsme o pomoc z Fondu solidarity a dostali ji. Takže ty kukaččí hlasy, že se Slovensko svým postojem k půjčce Řecku diskvalifikuje a pocítí to v rozhodování EU, se nepotvrdily.
A.cz: Problémy se svými dluhy má nyní Portugalsko a Španělsko. Nenastala už doba, aby některá ze zemí eurozóny vyhlásila raději státní bankrot?
Státní bankrot není nic, co by se nestalo a nebyly s tím zkušenosti. Vždyť třeba Řecko předtím než bylo členem eurozóny vyhlásilo krach státních financí pětkrát.
Při obrovské zadluženosti je to jediné správné řešení, předpokládá totiž restrukturalizaci dluhu. Zároveň ale jasně říkám, že je vždy při tom jedno velmi podstatné a to udržet stabilitu eura.
Věří v euro
A.cz: Je dobře že má Slovensko v této chvíli euro?
Určitě ano.
A.cz: Proč?
Slovensko vstupem do eurozóny získalo. Dovolím si navíc říci, že zatím nemůžu konstatovat žádné ztráty, se kterými by bylo přijetí evropské měny spojené. Naopak, je to pro nás jako pro otevřenou ekonomiku výhodný krok.
Společná měna je navíc velmi dobrý mechanismus, nedovoluje vládám spouštět inflační spirály. Co by získalo dnes třeba Řecko, kdyby přešlo na národní měnu? Dluh země by se jenom zvětšil. Musím tedy potvrdit, že euro Slovensku přineslo jednoznačně výhody.
A.cz: Euro nyní přijali v Estonsku, další země včetně Česka však zatím společnou měnu nechtějí. Nebylo pro Slovensko a jeho vyjednávací pozici v eurozóně výhodnější, aby se eurem platilo i v Česku, Polsku nebo Maďarsku?
Přijetí eura je jednoznačně výhodné pro podnikatele a občany.
Ale verdikt o přijetí společné měny je na rozhodnutí každé země. Přechod na společnou měnu znamená mít jisté podmínky v ekonomice. A pokud vlády zhodnotí, že to pro ně není v této chvíli výhodný krok, plně to respektuju.
Estonsko muselo dělat vážné reformy, aby splnilo velmi tvrdé podmínky pro přijetí eura. Ty se přitom vyvíjejí. Když euro přijímalo Řecko, nebyly zdaleka tak tvrdé, jako u nás nebo v Estonsku. Ukazuje se ale, že nestačí mít jenom podmínky pro přijetí eura, ale musí být také účinné mechanismu dodržování pravidel pro země eurozóny.
