Irbíl - Předseda vlády iráckého autonomního Kurdistánu odvolal čtyři ministry a nahradil je členy vlastní strany. Oznámila to agentura Reuters. Kurdistán prožívá v Iráku hlubokou politickou krizi a občané kvůli ekonomickým problémům od začátku října pořádají protesty proti vládní Demokratické straně Kurdistánu (KDP).
Předseda regionální kurdské vlády Ničirvan Idrís Barzání dosadil na uvolněné posty členy své KDP, což zástupci menší strany Goran, jejíž ministři byli odvoláni, označili za nelegální. KDP tak posiluje svůj vliv, protože nově získala kontrolu nad ministerstvy obchodu a průmyslu, financí, pro náboženské záležitosti a pro kurdské milice.
Vládní mluvčí řekl, že ministři strany Goran jsou oficiálně na dovolené a že jejich návrat do vlády bude záviset na politické dohodě. Vládu tvoří členové pěti hlavních stran, ale v poslední době mezi nimi roste napětí kvůli obsazení postu prezidenta. Dosavadnímu prezidentovi Masúdovi Barzánímu, který vede KDP, vypršel mandát v srpnu. Strana Goran byla ochotna dohodnout se na jeho prodloužení jen za podmínky, že budou omezeny prezidentské pravomoci, s čímž KDP nesouhlasila.
Co může za napětí mezi regiony
Krize se projevila už před čtrnácti dny, kdy policie nepustila předsedu parlamentu Júsufa Muhammada do střediska Kurdistánu, jímž je město Irbíl.
Muhammad je členem strany Goran, jíž KDP připisuje odpovědnost za podněcování protestů proti vládě, v níž má kromě KDP hlavní slovo Vlastenecký svaz Kurdistánu (PUK). Sídla KDP byla napadena v několika městech a při tamních protestech se také střílelo.
Oporou KDP jsou kmeny Kurdů na venkově a její moc je soustředěna ve dvou kurdských provinciích Irbíl a Dahúk. PUK spolu s hnutím Goran má nejvíce stoupenců v provincii Sulajmáníja. Obě tato centra mezi sebou bojují o vedení celého kurdského regionu a napětí mezi nimi vzrostlo po 20. srpnu, kdy skončil Barzáního mandát. K těmto mocenským bojům se přidává i špatná ekonomická situace kurdského regionu, kterou vyvolalo loňské rozhodnutí Bagdádu omezit finanční toky do Kurdistánu.
