V sobotu se ve Francii uskuteční už deváté kolo protestů hnutí žlutých vest. Hlídat je bude na 80 tisíc policistů a četníků. Jak vlastně demonstranti přišli ke svému označení a díky komu? Patří lidé, kteří během protestů zapalují auta a ničí pařížské památky, k hnutí? Přečtěte si přehledné shrnutí.
Jak se mění požadavky?
Požadavky tzv. žlutých vest se od loňského listopadu značně rozrostly a v některých ohledech i zradikalizovaly. Původní demonstranty vyhnala do francouzských ulic konkrétně ekologická daň na benzín a naftu a zdražující se životní náklady pracující střední třídy a lidí z venkova.
Další požadavky zahrnovaly například obnovení daně pro bohaté, nebo dokonce odstoupení prezidenta Emmanuela Macrona.
Poslední zprávy ale naznačují, že myšlenky hnutí tíhnou doprava. Populární je například návrh na zrušení manželství homosexuálů nebo ukončení dotací na větrnou energii, poznamenává server The Local. Dlouhodobě se pak objevuje požadavek na častější pořádání referend, skrze která by Francouzi mohli navrhovat nebo rušit zákony, či dokonce měnit ústavu státu.