Praha - O rozmístění amerických tanků, bojových vozidel a dalších těžkých zbraní v některých zemích východní Evropy by měli už příští týden v Bruselu jednat ministři obrany členských zemí NATO. Napovídá tomu i avizovaný program: posilování obranných kapacit Aliance a projednání situace na Ukrajině.
Washington přiměla k novým vojenským krokům loňská ruská anexe Krymu a - jak tvrdí Západ - pokračující ozbrojená intervence Moskvy na východě Ukrajiny.
Český ministr obrany Martin Stropnický sice odmítá nadcházející dvoudenní jednání v centrále NATO předjímat či komentovat, podotýká nicméně, že případné rozmístění těžké bojové techniky US Army ve východní Evropě by bylo jen přirozenou reakcí na opakované žádosti Polska anebo pobaltských či balkánských zemí.
"Rozmístění těžkých braní až pro pět tisíc amerických vojáků, to je to nejmenší, co pro ně mohou spojenci udělat. A já si tento krok dokáži docela dobře představit," řekl Aktuálně.cz ministr Stropnický.
Vzhledem k bojům na východní Ukrajině, ale i koncentraci jednotek ruské armády na hranicích s Ukrajinou by to podle svých slov chápal spíš jako symbolickou podporu aliančním zemím, které se cítí ohroženy. "Není nejmenší důvod, abychom se stavěli proti," říká český ministr obrany.
Bublan: Předvídavý krok
Stejného názoru je i František Bublan, předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost: "Pokud by k diskutovanému rozmístění amerických tanků, bojových vozidel či dělostřeleckých systémů v aliančních zemích, které o to žádají, došlo, považoval bych to za moudrý a předvídavý krok, ale i zřetelný důkaz, že evropské země Aliance jsou připraveny se s pomocí nejsilnějšího spojence bránit. Pakliže by to situace vyžadovala," uvedl.
"Myslíme si, že alespoň část (výzbroje) bude v Litvě, a momentálně připravujeme vojenskou infrastrukturu, aby byla pro takové umístění připravena. Jsme téměř hotovi," řekl již minulý týden agentuře Reuters litevský ministr obrany Juozas Olekas s tím, že případné americké rozhodnutí umístit výzbroj i do Litvy je pozitivním krokem pro zajištění bezpečnosti země.
V Litvě by podle ministra mohly být rozmístěny například tanky Abrams či obrněné bojové vozy Bradleys.
Také polské ministerstvo obrany připustilo, že s USA o umístění americké vojenské výzbroje v Polsku jedná. Ministr obrany Tomasz Siemoniak byl podle úřadu při své květnové návštěvě Washingtonu ujištěn, že rozhodnutí o rozmístění této výzbroje padne brzy.
"Jedná se o další krok k posílení americké přítomnosti v Polsku a regionu," citoval podle Reuters úřad svého ministra. Pentagon je připraven rozmístit ve východní Evropě tanky, bojová vozidla a další těžké zbraně až pro 5000 amerických vojáků.
Druhý muž NATO: Ukažme schopnost rychlé reakce
Předsunuté základny Aliance (bez stálé přítomnosti vojáků) na jejích východních hranicích považuje za efektivní obranný krok i nadcházející předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. Již dříve Aktuálně.cz řekl, že Aliance tím nemusí nutně eskalovat přítomnost vojenské síly.
"Je možné tam jednoduše předsunout obrněnou techniku (ta se přepravuje nejhůře), zásoby munice či pohonných hmot. Ale vojáky? Ti mohou zůstat v domovských posádkách a zemích - tisíce kilometrů daleko od hranic Ruska. A teprve v případě krize se mohou jen s osobní výzbrojí letecky přesunout, takže mohou být doslova do několika dní i s veškerou technikou k dispozici v prostorech nejpravděpodobnějšího ohrožení," uvedl.
"Pokud chceme působit na jakéhokoliv případného protivníka tak, aby si dvakrát rozmyslel, než si s námi něco začne, tak bychom měli ukázat především schopnost pružně a rychle reagovat," dodal.
Generál Pavel poukazuje na ruské manévry z poslední doby: Rusové cvičí tak, aby byli schopni v krátkém čase aktivovat poměrně značné síly, přemístit je na velkou vzdálenost a mobilizovat přitom další zálohy. Včetně schopnosti využít zásad hybridní války, jak to už před dvěma lety formuloval ruský náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. "Prokažme, že máme stejné schopnosti nasadit ve velmi krátké době značnou vojenskou sílu, kdekoliv to bude nutné, a že máme hlavně vůli tu sílu opravdu použít," doporučuje Petr Pavel, už brzy druhý muž NATO.
Šedivý: Už to tu kdysi bylo
Na výhody předsunutých vojenských základen bez vojáků poukazuje i bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý. Není to ale podle něj žádná novinka.
"V letech studené války je budovaly jak USA, tak tehdejší Sovětský svaz - a to i na území Československa. Střední skupina sovětských vojsk měla například ve skladech připraveno obrovské množství techniky pro vojáky, kteří by v případě nazrávajícího konfliktu přiletěli do Československa letecky. A obdobně to měli i Američané v tehdejším západním Německu. Doma měli navíc technikou trvale zaplněné dopravní lodě, do nichž by vojenské jednotky jen napochodovaly a odpluly do míst možného konfliktu. Bavíme se tudíž o něčem, co bylo v minulosti běžným standardem," připomíná Šedivý.
Rozdíl teď může být podle generála jen ve struktuře předsunutých amerických základen: buď budou působit (po doplnění vojáky) jako organické jednotky, anebo mohou být začleněny do armád, na jejichž území budou rozmístěny.
"V každém případě jde o reálnou odpověď na ruskou okupaci Krymu či válku na východě Ukrajiny. A to za rozumné náklady a aniž by to příliš eskalovalo napětí," míní Šedivý. Tyto americké základny bez vojáků v Polsku či Litvě by podle něj mohly být bojeschopné do několika málo dnů.
