Janov - Itálie sčítá škody po úterním zřícení mostu v Janově, při kterém zemřelo nejméně 43 lidí. Ani sám autor stavby Riccardo Morandi si nebyl stoprocentně jistý, že se most nachází v dobrém stavu.
Před nedostatky varoval už v roce 1979, tedy o téměř čtyřicet let dříve, než se střední část mostu zřítila.
Italského inženýra znepokojovala hlavně koroze betonu. Na poškození betonových konstrukcí upozorňoval ve zprávě z konce 70. let, informovala o tom italská televize RAI.
Podle Morandiho už tehdy ztrácel beton na chemické odolnosti, a to kvůli dvěma faktorům: Mořskému vzduchu a špatnému ovzduší, za které mohla kousek vzdálená ocelárna.
"Dříve nebo později, možná v průběhu příštích několika let, bude třeba uchýlit se k ošetření (mostu), tedy odstranění všech stop koroze," napsal Morandi ve zprávě s tím, že stavaři by měli korodující prvky nahradit novými.
Most v Janově byl vybudován v 60. letech a slavnostně otevřen v roce 1967. Od té doby prošel řadou oprav. Tragédii se přesto nepodařilo předejít.
Agresivita koroze
Morandi ve svém dokumentu sepsaném 12 let od otevření stavby také navrhuje, aby byl beton natřen epoxidovou pryskyřicí. Jde o chemicky odolný materiál, který se vyznačuje mechanickou pevností.
I přes tato varování si ale italský inženýr za svým projektem stál. Ve zprávě ubezpečuje, že most je dostatečně chráněn kovovým skeletem a lany a beton se zatím nachází v neporušeném stavu. Na rozdíl od podobných staveb v jiných lokalitách ale tento viadukt čelí "agresivitě koroze", kterou způsobuje okolní ovzduší.
Riccardo Morandi použil pro konstrukci více než kilometrového mostu metodu známou jako Morandi M5. Ta kombinuje takzvaný předpjatý beton, zpevněný zevnitř nataženými kovovými lany, se zavěšenou konstrukcí. Architekt si tuto metodu nechal patentovat a aplikoval ji i na několika dalších stavbách.
Italský technický web Ingegneri na pád mostu reagoval slovy, že šlo o stavbu, která vždy vzbuzovala pochyby. Zřícení označil za "tragédii, která čekala na to, aby se stala". Někteří experti následně kritizovali chyby v Morandiho výpočtech, kvůli kterým se betonový povrch ničil.
Morandi kromě janovské stavby projektoval také například most Ponte Amerigo Vespucci ve Florencii nebo Most Vadí el Kuf v Libyi. Zemřel v roce 1989, když spáchal sebevraždu.
Zodpovědnost za pád mostu má určit vyšetřování. Italská vláda z tragédie viní provozovatele dálnice, firmu Autostrade per l'Italia, se kterou už zahájila řízení o odebrání koncese. Firma na sobotní konferenci jakoukoli vinu odmítla.
Po zřícení mostu zemřelo nejméně 43 lidí. V sobotu záchranáři vyprostili posledního pohřešovaného, Úřad civilní obrany varoval, že pod sutinami mohou být ještě další těla lidí, jejichž zmizení nikdo nenahlásil. Hasiči nicméně museli v noci na pondělí a v pondělí ráno záchranné operace přerušit. Důvodem byl skřípavý zvuk, který se ozýval z východního pilíře zbytku konstrukce. Není jasné, co zvuk způsobilo, podle hasičů za něj ale nemohl vítr.
Zvuk se opakoval i dopoledne. Probíhá technická kontrola zbytku konstrukce. Janovská prokuratura uvedla, že pokud hasiči upozorní na "konkrétní nebezpečí", je připravena nařídit zbourání mostu, uvedla agentura ANSA.
