Helsinky - Praví Finové, populistická pravicová formace, která vedla ostrou kampaň proti Evropské unii a přistěhovalcům a v nedávných parlamentních volbách zaznamenala nebývalé zisky, zůstává v opozici osamocena jako kůl v plotě.
Její sny o podílu na moci a zásadním ovlivňování finské zahraniční i vnitrostátní politiky se tak rozplynuly jako pára nad hrncem. Finský parlament totiž ve středu podle očekávání zvolil premiérem dosavadního ministra financí Jyrkiho Katainena a potvrdil jeho novou "duhovou" vládu, tvořenou celkem šesti stranami.
Pro Katainena podle agentury AP hlasovalo 118 poslanců 200členného parlamentu, proti bylo 72. Zbývající poslanci se buď zdrželi, nebo nebyli přítomni.
Na vytvoření kabinetu se dohodlo šest stran, které mají ve dvousetčlenném parlamentu jasnou většinu 128 hlasů. Katainenovo vyjednávání zahájené po volbách ze 17. dubna trvalo poměrně dlouho, jeho původní snahy vytvořit koalici s populistickými a protievropskými Pravými Finy nakonec skončily neúspěšně.
Široká koalice stran pravého a levého středu
Katainen jako předseda nejúspěšnější Národní koaliční strany (KOK) zkoušel různé jiné varianty, nakonec se dohodl na širší koalici zahrnující široké spektrum politických stran.
Hlavními vládními partnery KOK jsou sociální demokraté (SDP), kteří skončili ve volbách na druhém místě. Obě strany si rozdělí 12 z 19 křesel v kabinetu.
Zbylých sedm ministrů nominovali další čtyři členové vládní koalice: Levicový svaz Finska (VL), Svaz zelených (VIHR), Švédská lidová strana (SFP) a Křesťanský svaz Finska (SKL).
Hlavní opoziční silou tak zůstávají Praví Finové. Jejich formace se výrazně vymezuje proti Evropské unii, zejména proti finskému podílu na finanční záchraně krachujícího Řecka. Praví Finové přitom měli silnou pozici, protože ve volbách předčili všechna očekávání a skončili třetí s 39 poslanci.
Spolupracovat s nimi ale nehodlá ani velký poražený finských parlamentních voleb, proevropská Strana středu, která ztratila polovinu svých poslanců.
Ambice vůdce Pravých Finů Tima Soiniho, který doufal, že se stane finským Geertem Wildersem, tak zůstaly nenaplněny. Pravicový populista Wilders svou protiimigrační a protiislámskou rétorikou zásadním způsobem ovlivňuje chod nizozemské politiky.
