Helsinky - Finské úřady začaly od prvního května rozřazovat občany do dvou kategorií - na rodilé Finy a zbytek.
Ke snazšímu rozpoznávání přispějí odlišné průkazy. Zatímco rodilí Finové dostávají modré občanky, průkazy obyvatel původem z jiné země jsou hnědé. Policista nebo úředník tak na první pohled poznají, zda jednají s přistěhovalcem.
Nový systém pobouřil neziskové organizace, podle nichž se jedná o legalizaci rasismu. Úřady se ale brání s tím, že nové průkazy usnadní policistům a pohraničníkům kontroly. Zatímco modrá občanka může v rámci EU sloužit také jako cestovní doklad, hnědý průkaz takovou funkci nemá.
Dvoubarevný systém sice ve Finsku není ničím novým - průkazy byly světle modré nebo světle růžové, to ale policistům nestačilo, protože rozdíl nebyl patrný na první pohled.
Občanský průkaz sice ve Finsku není povinný, ale v řadě případů jsou ti, kdo jej nevlastní, v nevýhodě.
Ať se to Evropské unii líbí nebo ne, nemůže s rozhodnutím Helsinek nic dělat. Pravidla pro vydávání a vzhled identifikačních dokladů jsou totiž čistě v kompetenci úřadů jednotlivých členských zemí.
"Nad občanskými průkazy nemáme žádnou kontrolu. Vše co se týká cestovních dokladů, občanských průkazů nebo toho, komu je přidělováno občanství, je v kompetenci členských států," cituje server EUobserver mluvčího eurokomisařky pro spravedlnost, základní práva a občanství Matthewa Newmana.
Neziskové organizace proto na Brusel apelují, aby sjednotil politiku vydávání občanských i dalších identifikačních průkazů a zamezil tomu, aby byli občané děleni do kategorií.
Modré oči, hnědá kůže
Neziskovky navíc provokují i zvolené barvy, které jsou v souladu se zakořeněnými stereotypy. "Máme si to vykládat tak, že modrá odpovídá stereotypu, že rodilí Finové mají modré oči a hnědá tomu, že je barva kůže přistěhovalců snědší," ptá se Michael Privot ředitel Evropské sítě proti rasismu, která sdružuje evropské organizace tohoto zaměření.
Šéf finských pohraničníků Ismo Parviainen ale v barvách rasový podtext nevidí. "Chtěli jsme jen to, aby byly průkazy dobře rozpoznatelné a policisté mohli na první pohled poznat, zda drží v ruce průkaz, který lze použít jako cestovní doklad," vysvětluje.
Ve Finsku, podobně jako v dalších evropských zemích, v poslední době dosáhli výrazného volebního úspěchu populisté.
Nacionalistická strana Praví Finové zaznamenala v dubnových parlamentních volbách historický úspěch - získala 19 procent odevzdaných hlasů, což přetavila na 39 křesel v parlamentu a stala se třetím nejvlivnějším politickým uskupením v zemi. Jsou to právě Praví Finové, kdo razí protiunijní politiku a bojuje za přísnější imigrační pravidla.
