Moskva – Praha se podle ruských médií stala baštou protiruské propagandy. Televize Rossija 1 odvysílala dokument, v němž tvrdí, že právě v české metropoli vznikají základy informační války namířené proti Moskvě.
"Nepřátelství vůči Rusku se v Evropě pěstuje od mládí," říká ve filmu Mediální gramotnost (Mediagramotnost) moderátor populárního diskusního pořadu Zvláštní zpravodaj Jevgenij Popov. S odkazem na projekt společnosti Člověk v tísni Jeden svět na školách, který startoval koncem loňského roku, tvrdí, že základnou pro protiruskou propagandu se staly i české školy.
"Čeští školáci mají nový volitelný předmět. Dospívající generace od 15 let poslouchá vyprávění o tom, že Rusko anektovalo Krym, poslalo armádu na Donbas a ohrožuje celou Evropu," uvádí v reportáži věnované "agresivní informační válce". Z Prahy ji podle něj proti Rusku rozpoutaly Evropská unie a USA.
Protiruská média
Že je Česko centrem protiruské propagandy, neslyší Rusové poprvé.
Ruský ústav pro strategický výzkum (RISI) - vlivný moskevský think-tank, původně analytický odbor ruské rozvědky - zveřejnil v minulých dnech výsledky analýzy, podle níž loni nejvíce protiruských článků publikovala česká média.
Až za Českem se pak v "ratingu nepříznivosti médií různých států vůči Rusku" RISI umístily Polsko a Německo. Ukrajina je čtvrtá, Spojené státy páté.
Celou zprávu RISI si můžete přečíst ZDE.
"První místo Česka bylo překvapením," píší autoři analýzy. "Masmédia této země provádějí ve vztahu k Rusku nestandardní informační politiku. Došlo zde ke zvláštní diskrepanci: část zdrojů zveřejňuje hlavně negativní materiály a druhá část vesměs pozitivní," tvrdí.
"Jelikož v 'ratingu nepříznivosti' je hlavním parametrem ... 'index agresivity', který představuje podíl počtu negativních materiálů o Rusku a počtu materiálů neutrálního zabarvení, daný ukazatel se v případě Česka vzhledem k nízké výši jmenovatele v tomto podílu jeví jako abnormálně vysoký," vysvětlují moskevští analytici.
Prsty rozvědky
"Jsme vědecká instituce, jejímž cílem je nahmatat tenkými, ale silnými prsty vědy vemeno této trkající kozy, která se jmenuje informační válka. A nadojit aspoň trochu veřejně prospěšného mléka," komentoval studii pro televizi RTVi expert RISI Igor Nikolajčuk.
"Nadojili jsme docela slušně. Výsledky nejsou triviální a jsou opodstatněním pro politické závěry. V důsledku vyhrocení této protiruské rétoriky byly překonány veškeré dosavadní rekordy negativního vztahu k Putinovi v západních zemích," dodal.
RISI pracoval s údaji poskytnutými agenturou Rossija segodnja (Rusko dnes). Největší počet negativních komentářů podle nich v Česku publikují Parlamentní listy, Aktuálně.cz a Český rozhlas.
"Autoři studie hovoří o 'první světové informační válce', rozpoutané proti Rusku v roce 2014. Té se účastní jak 'informační grandi', tak i 'zpupní informační trpaslíci', kam zjevně spadají i česká média," napsal v komentáři pro Hospodářské noviny novinář Ondřej Soukup, který se Ruskem dlouhodobě zabývá.
"Můžeme se usmívat rétorice, neměli bychom ale zapomínat, že RISI je původně ústav ruské rozvědky a jeho materiály jsou v Kremlu bedlivě čteny. Ostatně jeho analýzy, že celá východní Ukrajina touží okamžitě svrhnout Kyjev, sehrály roli při rozhodnutí Kremlu poslat na Donbas ozbrojence. Výsledek známe," doplnil.
Metropole informační války
Autoři filmu Mediální gramotnost jdou ještě dál než RISI: tvrdí, že Praha se stala "skutečnou metropolí informační války, jednou z evropských základen".
Hlavní líheň protiruské propagandy podle nich "zřejmě není" v redakcích českých médií, ale v sídle americké rozhlasové stanice Radia Svoboda (RFE/RL) na pražském Hagiboru.
"Nová kancelář Radia Svoboda v Praze je pevnost za vysokým plotem a s desítkami sledovacích kamer. Obrovská písmena SVOBODA jsou jako zástěna, za kterou se nachází štáb informační války a povolávací místo pro její vojáky," tvrdí Popov v reportáži z Prahy.
"Montuje se tady realita: krymská, donbaská a jakákoli jiná, která se vejde do ideologie a státního rozpočtu USA," dodává.
Joanna Levison, ředitelka komunikace Rádia Svobodná Evropa, se proti takovému tvrzení ohradila. "Tento program byl typický kousek z produkce Kremlu, založený na překrucování a na lžích. RFE/RL poskytuje ruským obyvatelům nezávislé, profesionální a precizní zpravodajství. Protestujeme proti nesprávnému výkladu naší práce ze strany Kremlu a důrazně nesouhlasíme s riziky, která tyto lži pro naše kolegy vytvářejí," uvedla.
"Naše práce a naše poslání bude jako vždy i nadále pokračovat. Propagandistická kampaň Kremlu dokazuje, že naše práce má dopad a že musíme dělat více."
Štětina a pomocník z praporu Azov
Film televize Rossija 1 kritizoval nejen média, ale i konkrétní osoby.
"Pro informační útok proti Rusku se hodí jakýkoli nesmysl. Čím je lež absurdnější, tím větší je naděje, že jí uvěří," uvedl ruský reportér Popov a jako důkaz předložil rozhovor s europoslancem Jaromírem Štětinou, natočený zřejmě skrytou kamerou na Malostranském náměstí.
"Rusko se prostě rozpadá, to asi všichni také víte. Je však nebezpečí, že tento rozpad Ruska může být krvavější a je třeba Rusku pomoci, aby to přežilo bez velkých obětí," říká Štětina.
Reportér pak divákům vysvětlil, že jde o europoslance, jenž si chtěl na pomoc přivolat velitele praporu Azov ukrajinských nacionalistů Andrije Bileckého, kterého zval dokonce do Bruselu. "Ten sice nepřijel, ale Západ i bez něj má dostatek bajonetů," dodal.
Autoři filmu tvrdí ještě něco: že do Prahy prchají ruští novináři, kteří v Rusku nemají možnost "Rusko démonizovat".
"Za hranicemi je to snadnější. Nemají žádnou odpovědnost za lež, překrucování a nesmysly," říká Jevgenij Popov s tím, že se pro protiruskou propagandu v poslední době masově využívají ruští expati.
"Evropská unie nelituje peněz na válku s ruskou stopou. Centra informační války vnikají v Rize i v Praze. Je přitom pochopitelné, že hlavní mozek je za oceánem, ve Washingtonu," zdůrazňuje.
Zakázaný Sputnik
Za jeden z posledních důkazů informační války ruská média označují zákaz působení agentury Sputnik v internetovém prostoru Lotyšska s doménou sputniknews.lv.
"Jde o dlouholeté fobie, které jsou silnější než hodnoty, které (západní země) uznávají," tvrdí šéfredaktorka Russia Today Margarita Simonjanová, která řídí také agenturu, do které zahraniční síť Sputnik patří.
Podle ní "informační válka nezačala dnes, ale dříve jsme se jí neúčastnili, nebo se účastnili jen nepatrně". Nyní si však "určité struktury na Západě uvědomily, že existují i jiné hlasy, které mohou přitahovat velkou pozornost".
Einars Graudinš, lotyšský politolog, který často vystupuje jako expert v ruských zpravodajských diskusích, si stěžuje, že jde o "hybridní válku proti Rusku, jejímž základem jsou ekonomické sankce a sankční seznamy".
"Cílem je vyloučení 'ruského světa' ze západního mediálního prostoru. Proto se ruší sputniky a chystají se další zákazy," míní.
Informační válce má podle něj pomoci i připravovaný lotyšský zákon, podle něhož má být účast lotyšských občanů v ruských propagandistických diskusích považována za trestný čin. To by mělo zamezit angažování lotyšských občanů v ruských médiích, včetně Russia Today.
Kampaň proti Putinovi
Téma údajné informační války proti Rusku patří v poslední době k nejpopulárnějším tématům diskusí, které do svých zpravodajských show zařazují ruské televize.
První kanál se například zaměřil na nedávné upozornění kremelského mluvčího Dmitrije Peskova, podle něhož se v západních médiích chystá "pomlouvačná kampaň" proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Kampaní, o níž Peskov mluvil, byla zřejmě míněna kauza takzvaných Panamských papírů. Miliony dokumentů dokazují, že politici skrývají miliardy v daňových rájích.
Vladimir Putin v nich sice přímo nefiguruje, zato však společnosti spojené s přáteli a lidmi v blízkém okolí ruského prezidenta. Na svých zahraničních účtech mají asi dvě miliardy dolarů.
