Borrella k návrhu přivedly zprávy různých nezávislých mezinárodních organizací, podle kterých Izrael porušuje lidská práva a mezinárodní humanitární právo. Jednat by se o tom mělo v pondělí na schůzce ministrů zahraničí v Bruselu.
"Přijde mi, že Josep Borrell trošku neví, co chce. Když jsme během českého předsednictví v Radě EU chtěli svolávat asociovanou radu s Izraelem, tak to několik měsíců velmi intenzivně blokoval. Teď několik měsíců zase měl snahu to svolávat. Teď přichází s tím, že politický dialog přerušíme. Mně přijde, že už to trošku nedává smysl," uvedl Lipavský.
"Můžeme se o tom bavit, můžeme to na radě otevřít, ale nemyslím si, že přerušením politického dialogu něčeho dosáhneme," dodal.
Politický dialog mezi EU a Izraelem upravuje takzvaná asociační dohoda z roku 2000. Jejím cílem je posilování vzájemných vztahů a rozvoj partnerství mezi EU a Izraelem. Agentura DPA připomněla, že v dokumentu se píše o tom, že jejich vzájemné vztahy jsou založené na dodržování lidských práv a demokratických principů.
Aby Borrellův návrh prošel, musely by ho podpořit všechny státy sedmadvacítky. To však není pravděpodobné, protože země jako Česko a Maďarsko doposud jasně stály na straně Izraele. Unijní činitelé podle DPA vysvětlují, že z Borrellova pohledu by už samotná diskuse o pozastavení dialogu s Izraelem mohla být jasným politickým signálem.
DPA píše, že tento návrh by mohl být poslední Borrellovou iniciativou v čele unijní diplomacie. Za jeho nástupkyni členské státy v létě vybraly bývalou estonskou premiérku Kaju Kallasovou. Postu se bude moci ujmout, až Evropský parlament dá zelenou nové Evropské komisi.
Lipavský nechtěl příliš komentovat, jaký přístup v této věci od Kallasové očekává. "Dejme jí prostor, aby představila vlastní přístup k této agendě," podotkl. "Není to jednoduchá agenda. Je to jedno z největších štěpících témat, které v tuto chvíli v EU máme," doplnil šéf české diplomacie.
