Kuala Lumpur / Peking - Jak může na počátku 21. století beze stopy zmizet dopravní letadlo? Odpověď na tuto otázku hledají už pátý den stovky odborníků a záchranářů z celého světa. Zatím marně.
Okolnosti malajsijského zmizení boeingu s 239 lidmi na palubě jsou čím dál podivnější. Každé z možných teorií totiž odporuje některá ze zjištěných skutečností.
Prvotní domněnce, že se letoun Boeing 777-200ER společnosti Malaysian Airlines mířící z Kuala Lumpur do Pekingu zřítil do moře, odporuje to, že piloti nehlásili sebemenší problém.
V oceánu ani na pevnině navíc není po troskách letounu ani stopy.
Snad nejzvláštnější je pak na celé záhadě tvrzení některých příbuzných, že mobilní telefony lidí na palubě stále vyzvánějí, ale nikdo je nebere.
K drtivé většině leteckých nehod dochází při startu či přistání. Let MH370 ale zmizel z obrazovek radarů asi hodinu po startu z letiště v Kuala Lumpur, poté co dosáhl cestovní výšky 10 600 metrů.
Poslední, co kapitán ohlásil, bylo "Ok, dobře, rozumím. Hezký den". V té době byl stroj nad Jihočínským mořem a dohled nad ním si měla od Malajsijců převzít letová kontrola ve vietnamském Ho Či Minově městě. K tomu už však nedošlo.
Hodinu letěli mlčky
Podle nejmenovaného představitele malajsijských úřadů, na nějž se odkazuje CNN, stroj hodinu poté, co s ním ztratila kontakt civilní letecká kontrola, zachytily vojenské radary u malého neobydleného ostrova Pulau Perak v Malackém průlivu. To je ale 800 kilometrů od plánované trasy.
Stejnou informaci uvádí - s odkazem na anonymní zdroj - rovněž agentura Reuters.
Velitel letectva Rodzali Daud ve středu odmítl, že by o odchylce z kurzu informoval on, jak uváděla média. Změnu kursu nicméně nevyloučil.
Únos se jeví nejpravděpodobnější.
Vietnamské řízení letového provozu mezitím informovalo, že dostalo e-mail od pracovníka ropné plošiny nacházející se asi 300 kilometrů jihovýchodně od města Vung Tau, tedy rovněž stovky kilometrů od plánované trasy. Muž tvrdí, že na obloze "spatřil hořící objekt".
Nabízí se teorie únosu. Automatický odpovídač, vysílající informace o výšce a poloze letounu, se totiž - stejně jako posádka - náhle odmlčel. Z toho lze vyvozovat, že letoun buď postihl výpadek proudu, nebo transpondér někdo záměrně odpojil.
Podle bývalého šéfa amerického Úřadu pro bezpečnost v dopravě Petera Goelze je únos dokonce nejpravděpodobnější.
Proč se piloti nehlásili
Výbuch ani zřícení navíc nevysvětlují, proč posádka změnila kurs a téměř hodinu letu nekomunikovala s kontrolní věží.
Posádky dopravních letadel jsou s leteckou kontrolou i pozemním personálem aerolinek v neustálém kontaktu. Při dálkových letech nad otevřeným oceánem se nicméně nejedná o klasickou komunikaci prostřednictvím mikrofonu a sluchátek. Jde většinou o datovou komunikaci nebo komunikaci prostřednictvím vysokofrekvenčního rádia, kdy je i jednoduchá zpráva otázkou několika úkonů.
Známá letecká poučka velí: nejdřív pilotovat, pak se orientovat a až poté komunikovat. V případě, že se posádka dostala do vážných problémů, tedy není až tak zvláštní, že piloti nic nehlásili, upozorňuje na svém webu aktivní dopravní pilot a spisovatel Patrick Smith.
Na jednom se teď shodují všichni. Dokud se letadlo nenajde, záhada objasněna nebude.
Rozsáhlá pátrací akce probíhá u západního pobřeží Malajského poloostrova, v Malackém průlivu a na severu nad Andamanským mořem. To je plocha o celkové rozloze 92 000 kilometrů čtverečních. Do operace se zapojilo 42 lodí a 39 letadel z různých zemí.
Po letadle ale stále není ani stopy.
