Německý časopis Die Zeit napsal, že na poslední chvíli "virus sprintuje". V Evropě i Asii se šíří takzvaná britská mutace viru. Ta sice není životu nebezpečnější než původní, ale je nakažlivější a šíří se rychleji.
Dánsko zpřísňuje opatření a vláda oznámila, že během února bude britská mutace v zemi dominantní. K ještě většímu přitvrzení sáhlo Německo. V oblastech, kde jsou ohniska nákazy, se nesmějí lidé s výjimkou naléhavých situací vzdálit od svého domu na více než patnáct kilometrů. Irský ministr zdravotnictví Stephen Donnelly ve čtvrtek potvrdil, že podstatná část nových případů onemocnění v zemi připadá na britskou mutaci.
Ministr zdravotnictví Jens Spahn vyzval ve středu Němce k trpělivosti při čekání na vakcínu. Kapacita výrobců je podle něj omezená. Francouzská vláda ve středu rozhodla o tom, že plánované otevření restaurací a kaváren se 20. ledna neuskuteční, protože epidemie neustoupila natolik, aby to bylo možné. Země stále registruje přes deset tisíc pozitivně testovaných denně, pro rozvolnění si přitom kabinet stanovil pokles pod pět tisíc případů za den.
Izrael a Británie jsou země, které začaly očkovat dříve než ostatní a vakcínu tam dostalo zatím nejvíce lidí v poměru k počtu obyvatel (Izrael je na prvním místě na světě, Velká Británie čtvrtá za Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem). Oba státy zároveň znovu zavádějí lockdown: uzavírají restaurace a divadla, většinu obchodů, školy přechází na distanční výuku.
Premiéři Izraele i Británie vyzvali občany, aby tvrdá opatření ještě jednou vydrželi s tím, že je to zřejmě naposled, protože s vakcínou přijde úleva.
"Vynaložme společně úsilí k tomu, abychom se z epidemie dostali a znovu plně otevřeli naši ekonomiku," uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. "Týdny, které jsou před námi, budou zatím nejtěžší od začátku epidemie. Ale skutečně věřím tomu, že vstupujeme do závěrečné fáze bitvy," prohlásil v pondělí večer britský premiér Boris Johnson, když oznamoval další zpřísnění opatření. "Věřím, že tohle je poslední lockdown," doplnil premiéra ve čtvrtek ministr zdravotnictví Matt Hancock.
Imunolog českého původu Zdeněk Hel z lékařské fakulty University of Alabama řekl v rozhovoru pro DVTV, že i v Česku zřejmě nastane v březnu obrat, i když očkování zde probíhá ve srovnání s jinými státy pomaleji.
Podle něj se musíme připravit na velmi těžké tři měsíce. "Doufám, že v březnu se situace zlepší. Dojde ke změně počasí, ke změně vlhkosti vzduchu. Lidé budou více vystaveni slunci a společnost bude už bohužel promořená. Musíme si uvědomit, že infikovaných jedinců je více, než odhalí testy. Promoření přitom není a nikdy nebylo něčím, co by epidemiologie nazývala řešením krize. Není možné úplně izolovat ohrožené skupiny a i lidé, kteří projdou infekcí, mají následky. Nemoci jater, ledvin, kardiovaskulární nemoci," uvedl česko-americký imunolog.
Některé evropské země zkoušely jít v opatřeních vlastní specifickou cestou, ale úspěch jim to nepřineslo. Slovensko v listopadu spustilo celoplošné testování obyvatel, které mělo být alternativou k přísným omezujícím opatřením, například uzavřeným obchodům a restauracím. Přesto se na Slovensku v prosinci epidemiologická situace prudce zhoršila.
Na druhé straně Maďarsko v září uzavřelo své hranice a pouštělo do země jen cizince, kteří měli závažný a doložitelný důvod. Ani tak se ale růstu nakažených nevyhnulo.
