reklama
 
 

Evropští populisté se upínají k největší neděli roku. Vyhrát mohou v Itálii i v Rakousku

2. 12. 2016 13:10
Tato neděle bude pro evropské populisty důležitá. Mohou vyhrát v Itálii i Rakousku. Italové hlasují o změnách ústavy a rozhodují o budoucnosti premiéra Mattea Renziho. Rakušané si zase vybírají nového prezidenta a zvítězit by mohl Norbert Hofer, kandidát strany svobodných, která se podle některých kritiků řadí ke krajní pravici. Jeho strana je ale umírněnější než podobné partaje v Evropě.

Vídeň/Řím – V neděli čekají dvě evropské země důležitá hlasování. Rakušané si vyberou nového prezidenta poté, co předchozí volby zrušil ústavní soud. A Italové se v referendu vyjádří ke změnám ústavy.

V Rakousku se bude rozhodovat mezi Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska a bývalým předsedou strany Zelených Alexanderem Van der Bellenem. Výsledek bude nejspíš velmi těsný.

Svobodní jsou populistická, podle kritiků krajně pravicová strana. Pokud Hofer ve volbách zvítězí, bude to poprvé, kdy se v zemi Evropské unie stane prezidentem představitel tohoto politického směru.

Krajní levice už podobné zastoupení má, řeckým premiérem je Alexis Tsipras. Množí se proto debaty, zda Evropu čeká nástup populistických sil a co by pro ni znamenal.

Na rozdíl od jiných pravicových radikálů jinde v Evropě už rakouští svobodní ve vládě byli a ostatní politické strany s nimi celkem běžně spolupracují. Varování před Hoferovým vítězstvím se proto některým zdají přehnaná: "Je to jen strašení ze strany odpůrců," říká historik a znalec rakouské politické scény Lothar Höbelt.

Hlavním tématem voleb v Rakousku je imigrace, a tady mají svobodní podle Höbelta obrovskou výhodu. Od začátku říkají, že Rakousko může přijmout jen ty uprchlíky, kterým skutečně hrozí vážné nebezpečí. A ostatní politické strany se naopak od "vítacího přístupu" k běžencům distancovaly až se zpožděním.

Co přijde po Renzim

V neděli však nejdou hlasovat jen Rakušané, ale také Italové, kteří se v referendu vyjádří ke změnám ústavy. Návrh snižuje pravomoci Senátu a omezuje vliv italských regionů. Podle vlády to usnadní přijímání zákonů nebo omezí byrokracii.

Proti změnám navrženým vládou vystupují populisté s rostoucí podporou voličů. S referendem svázal svoji budoucnost premiér Matteo Renzi, jehož nejsilnějším odpůrcem je Hnutí pěti hvězd. To například požaduje referendum o vystoupení Itálie z eurozóny.

Renzi podle průzkumů před hlasováním ztrácí. Podle odborníků doplácí na to, že s referendem příliš spojil svou případnou demisi. Nepodařilo se mu například rozhýbat italskou ekonomiku, jejíž růst zůstává slabý.

"Jsem volič levice, ale tentokrát budu hlasovat proti Renzimu. Nesouhlasím s ním," říká Giandomenico Maglione, podnikatel z Neapole.

Země by však po odchodu Renziho mohla spadnout do politické nestability, což by mělo dopad na celou eurozónu. Skeptici poukazují, že pokud by se Itálie dostala do problémů, je moc velká na to, aby ji ostatní země eurozóny mohly zachránit.

Jiní analytici namítají, že řada především amerických ekonomů konec eura nebo odchod zemí z eurozóny předpovídala už mnohokrát, ale vždy se spletli.

autoři: Ondřej Houska, Zahraničí | 2. 12. 2016 13:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama