Italové rozhodnou v klíčovém referendu. Pokud řeknou "ne" změně ústavy, premiér Renzi zřejmě skončí

Simone Radačičová Simone Radačičová
1. 12. 2016 9:38
V neděli čeká Italy referendum, kde budou hlasovat o změně ústavy – a zároveň osudu premiéra Mattea Renziho. Ten totiž prohlásil, že pokud neuspěje, podá demisi. Změna ústavy by omezila moc Senátu a posílila pravomoci vlády v Římě na úkor italských regionů. A patří mezi hlavní reformy premiéra. Země by se ale odchodem Renziho propadla do nejistoty, z níž by mohli těžit populisté.
Premiér Matteo Renzi
Premiér Matteo Renzi | Foto: Reuters

Řím – Už v neděli budou italští voliči v klíčovém referendu rozhodovat o budoucnosti země. Hlasovat budou o ústavní reformě, se kterou spojil osud premiér Matteo Renzi.

Pokud nejmladší premiér v moderních dějinách země neuspěje, podá demisi a Itálie se propadne do nejistoty. Z ní by mohli těžit populisté v čele s Hnutím pěti hvězd, jež před sedmi lety založil komik Beppe Grillo. Ten se nijak netají tím, že by Itálii nejraději vyvedl z Evropské unie.

I proto mnozí komentátoři varují, že referendum v Itálii může mít ještě větší dopad, než mělo červnové hlasování o Brexitu ve Velké Británii.

Itálii hrozí nejistota

Změna ústavy, jež by omezila moc Senátu a posílila pravomoci vlády v Římě na úkor italských regionů, patří mezi vlajkové reformy premiéra Renziho.

Jenže mnozí Italové chtějí využít tohoto hlasování, aby Renzimu vystavili vysvědčení. K urnám půjdou v době, kdy ekonomika i příjmy domácností stagnují a země se potýká s neutuchající migrační krizí.

Výsledek referenda se nyní dá jen těžko předjímat. Mnozí voliči se ještě nerozhodli, a proto mohou zamíchat hlasováním. Renzi má ale přesto jen malé šance, že se mu podaří reformu prosadit.

Proti němu stojí především zmíněné Hnutí pěti hvězd, ale také nacionalistická Liga Severu či Forza Italia bývalého premiéra Silvia Berlusconiho. Naopak pro jsou například šéfové velkých firem včetně Sergia Marchionneho, šéfa Fiat Chrysler Automobiles, nebo sdružení průmyslových firem Confindustria.

Pokud premiér nakonec neuspěje, tak se Itálie ponoří do politické nejistoty. Není totiž jasné, co se stane v případě, že Italové budou hlasovat "No", a zda Renzi opravdu naplní svůj slib a odstoupí.

Komentátoři se domnívají, že zřejmě bude následovat vznik technokratické vlády v čele se současným ministrem hospodářství Pierem Carlem Padoanem, jež by měl zemi dovést k předčasným volbám. V nich by mohlo uspět právě populistické Hnutí pěti hvězd.

O čem budou Italové hlasovat?

Až dosud mají v Itálii obě komory parlamentu, tedy Senát a Poslanecká sněmovna, stejnou moc. Proto v zemi často vzniká pat, kdy zákony a reformy přelétávají mezi oběma komorami.

To se má ale do budoucna změnit. Reforma počítá se snížením počtu senátorů, a to z 315 na 100. Ti nově nebudou voleni přímo jako dosud, ale vybírání z regionálních shromáždění. Počítá se také s osekáním pravomocí Senátu. Poslanecká sněmovna tak například bude moci bez konzultace Senátu schválit rozpočet.

Kritici ale namítají, že reforma v kombinaci s novým volebním zákonem, který Renzi prosadil, bude příliš koncentrovat moc do rukou vítězné strany. Ta by podle zákona dostala speciální bonus – automaticky získá zhruba 54 procent křesel (tedy 340 z 630) v Poslanecké sněmovně. Po snížení počtu senátorů a omezení moci Senátu tak italská politická scéna přijde o systém brzd a protivah, jež ji až dosud charakterizoval.

A nejen to. Populistické Hnutí pěti hvězd posiluje, nedávno se mu podařilo ovládnout radnice v Římě a v Turíně.

Banky v pozoru

Výsledek referenda netrpělivě vyhlížejí také italské banky, které zatěžují špatné úvěry. Jejich objem se aktuálně pohybuje kolem 360 miliard eur, což je zhruba třetina všech nesplácených úvěrů v eurozóně.

Vůbec nejhůře je na tom italská bankovní trojka Monte dei Paschi di Siena, jež se současně pyšní titulem nejstarší banky na světě. Tu musel v minulosti už dvakrát zachraňovat stát a nyní hrozí, že se neobjede bez další pomoci.

Problémy Monte dei Paschi mohou stáhnout ke dnu také další italské banky. Do bezprostředního ohrožení se jich může dostat dalších sedm, vypočítává britský list Financial Times.

A nejen to. Otřesy na finančních trzích by mohly pocítit také menší peněžní ústavy ve Španělsku nebo také v Německu. Ohrozit to může také plány italské bankovní jedničky UniCredit, jež hodlá v příštím roce zvýšit kapitál až o 13 miliard eur.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 5 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy