Atény - Poprvé po sto letech se v Řecku budou masově propouštět úředníci a zaměstnanci státu. Řecký parlament schválil v neděli v noci zákon, kvůli němuž přijde ve státní sféře o práci 15 500 lidí.
První čtyři tisíce zaměstnanců dostanou výpověď ještě letos, další pak do konce roku 2014.
Přestože proti "diktátu Bruselu" před parlamentem protestovaly zhruba tři tisíce lidí, soubor škrtů prošel v Aténách hladce, a to díky podpoře tří stran řecké vládní koalice.
Pro zákon zvedlo ruku 168 z celkem 300 poslanců.
Bez úvěru žádné důchody
Pro Řeky jde o jedno z nejdrastičtějších úsporných opatření, která jim naordinovali zahraniční věřitelé.
Bez schválení drastických škrtů by Řekové nedostali další tranši z úvěru ve výši 8,8 miliardy eur (asi 226 miliard korun). A bez této tranše by řecký stát nemohl vyplatit platy ani důchody.
Ministři eurozóny mají vyplacení 2,8 miliardy eur schválit v pondělí. 13. května pak zřejmě uvolní zbylý díl tranše - šest miliard eur.
Atény od poloviny roku 2010 obdržely ze záchranných úvěrů od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie už 200 miliard eur (asi 5,1 bilionu korun).
Řecký boj proti škrtům:
Dočasný odchod z eurozóny
Řecko je první ze zatím pěti zemí eurozóny, kterou státy EU od roku 2010 zachraňují před finančním kolapsem. Ze záchranných úvěrů od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie už dostalo asi 200 miliard eur (5,1 bilionu korun).
Do konce roku 2014 mají Atény získat dalších zhruba 40 miliard eur.
Na pomoci mezinárodních věřitelů závisejí také Portugalsko, Irsko, Španělsko a Kypr.
Hans-Werner Sinn, jeden z předních německých ekonomů a šéf mnichovského institutu Ifo, navrhl, aby země stižené krizí z eurozóny dočasně vystoupily. Prvními kandidáty jsou podle něj Kypr a právě Řecko.
Až budou z nejhoršího venku a po snížení mezd a cen by se mohly do eurozóny zase vrátit.
