Howey nejdřív začala u sebe. Přestala jíst maso a živočišné produkty a rozhodla se, že půjde studovat na Harvardovu univerzitu ve Spojených státech. Ráda by se přihlásila na obor zaměřený na prevenci klimatických změn.
Středoškolačka nechtěla čekat až do konce vysokoškolských studií. Rozhodla se po vzoru švédské aktivistky Grety Thunbergové uspořádat školní stávku za klima. Přestože se k ní nikdo nepřidal, protestovala před vládní budovou ve svém rodném městě Kuej-linu na jihu Číny šest dní. Hned nato si vysloužila přezdívku "čínská Greta", píše americký deník The New York Times.
National Security Bureau talked with me several days ago. However, I am not a criminal“harming the stability of the country”, we are children want to ensure THERE IS a livable and “stable” society when we grow up.
— 欧泓奕Howey Ou (@howey_ou) December 4, 2020
Is that really TOO MUCH??!#FridaysForFuture #fightfor1point5 pic.twitter.com/3Tr9wgiuTS
Protest dívky skončil až tím, že ji zatkla policie. Následně ji Thunbergová, která k protestům za klima motivovala miliony převážně mladých lidí po celém světě, označila za "pravou hrdinku".
Opačný názor ale měli v její škole. Vedení dalo najevo nelibost a vzkázalo, že pokud se chce do lavic vrátit, musí zanechat aktivismu. To ale Howey odmítá. "Nechci přestat. Chci, aby o tom vědělo víc lidí," říká hongkongskému deníku South China Morning Post.
Rozšiřování povědomí o klimatických změnách v komunistické Číně, která je největším producentem emisí přispívajících k oteplování planety, se Howey nyní věnuje na plný úvazek. Pravidelně chodí do ulic Kuej-linu s vlastnoručně napsanými cedulemi, cestuje po Číně, aby se setkávala s lidmi se stejnými obavami, a sází stromy. Kromě toho se zároveň připravuje na anglické jazykové testy, aby mohla studovat v zahraničí.
"Lidé v Číně klimatické změně příliš nerozumí a myslí si, že čínská vláda toho dělá hodně," popisuje mladá aktivistka. "Lidé nemohou napsat petici na protest nebo něco s klimatem udělat. A když chtějí něco změnit, myslí si, že aktivismus to nevyřeší a že cena za něj je příliš vysoká," vysvětluje britskému deníku The Guardian. Přesto se sama za kritičku čínské vlády nepovažuje.
I tak ale z Číny přichází signály, že se atmosféra ve společnosti může změnit. "Dobrá zpráva je, že v porovnání s celkovou populací roste počet mladších Číňanů, kteří se obávají klimatických změn," vysvětluje britskému deníku Liou Sin-šeng z Texas A&M University, který na toto téma připravil studii. Jak ale dodává, jejich zájem je stále nižší než v jiných zemích.
Čína je dlouhodobě jedním z největších znečišťovatelů na světě. V posledních letech, kdy se v zemi více projevují dopady klimatické změny, které zhoršují sucho nebo záplavy, pekingská vláda představila několik zákonů k ochraně klimatu. Zatím poslední a největší závazek ohlásil prezident Si Ťin-pching. Slíbil, že se Čína stane do roku 2060 uhlíkově neutrální zemí, tedy že vyprodukuje jen tolik emisí uhlíku, kolik jich dokáže příroda a technologie z atmosféry zároveň i odstranit. Mnoho odborníků je k tomu ale skeptických.
