Proč stojí hned u pláží ruiny domů? Proč se tolik lidí tísní v provizorních táborech? Ptali jsme se. Lidí v táborech, hoteliérů, pracovníků nevládních organizací. A docházelo nám: Všechna evropská měřítka jsou špatná. Tohle je Srí Lanka.
Sedmadvacetiletého Dineshe Thushara rozesmějeme hned pár kilometrů za hlavním městem Colombo. Na pobřeží si turisté fotí dřevěné budky, které kdysi mohly být obydlím. "To není tsunami. Tady žijí místní gypsies," říká.
O mnoho lépe však nežili ani rybáři, kteří se rok po tsunami tísní v dočasných ubytovnách. Ve shluku dřevěných budek s igelitovými střechami, kam se na malou plochu dokáže vměstnat až osmičlenná rodina. Takových kempů jsou tu stovky.
Pomozte nám přežít
Stejně jako před budkami mořských cikánů, i zde se kolem bílých turistů okamžitě srotí davy. Jste uprostřed posmutnělých žen, jež ukazují fotky svých blízkých, kteří zemřeli při úderu vln. O přípravách na výročí čtěte ZDE.
Jiné jsou ochotné vás okamžitě pozvat domů. Další v mžiku rozloží historický kolovrátek a ukazují svůj současný způsob obživy splétání provazů z kokosových vláken. A další jen použije dvě slova, která v angličtině potřebuje znát totiž "What from" a už nastavuje ruku.
Lidé se velmi rychle naučili těžit ze soucitu a slovo žebrání dostává nový rozměr. "Jejich domy nebyly o mnoho lepší než ty v kempech. A teď mají vyhlídky na zbrusu nové domky. Budou se mít líp," míní Imesh Nilanga, který pomáhá organizovat pomoc z Čech ve vesnici Unawatuna.
Tíseň v táborech se vyplatí
Možná i proto se do táborů nastěhovalo mnoho lidí, kteří si své poničené obydlí mohli opravit. "Často by stačilo několik oprav, a mohli bydlet ve svém. Jenže když budou trpěliví, mohou mít lepší," přizvukuje Indee Nishan, který pracuje v jednom z kempů poblíž Unawatuny.
V zemi, kde i ve státním aparátu lze vydělat maximálně dva tisíce korun měsíčně, dostanete máloco zadarmo. Každý tedy hledá, jak pomoci sobě a své rozvětvené rodině.
Za pakatel nepracuji
Nejvýhodnější je pracovat pro nevládní organizace. "Mají mnoho peněz, kupují tu pro své potřeby silná auta, počítače. Ale pro komunity dělají často jen málo," tvrdí Indee Nishan.
I on se dostal do řečí. Lidé v kempech se na něj smějí, ale za zády začnou vyprávět, jak z pomoci ukrojuje pro sebe a oni nedostávají nic. Takže nejlépe je pomoci právě teď a právě jim z vlastní peněženky.
"Kvůli zahraniční pomoci se tu zvedla cena za práci," líčí své zkušenosti Ilona Labuťová, která na Srí Lance pracovala pro Českou katolickou charitu. "Ještě v létě jste mohli za celodenní práci nabídnout tři sta rupií (necelých 80 korun) a nevěděli jste, koho vybrat dřív. Jenže pak velké organizace začaly dávat víc. Dnes se vám vysmějí, pokud jim nabídnete pod čtyři stovky."
Utrácení naslepo
Těžit z pomoci jde o to snáz, že její koordinace vázne. Jedna vesnice neví, jaké projekty chystá hned obec sousední.
"Například si tu můžete u místní telekomunikační společnosti zaplatit službu, aby vám na mobil chodily zprávy o všech zemětřeseních ve světě," říká Češka Ivana, která dohlíží na opravu hotelu ve vesnici Weligama. Takto vylepšená sim-karta je v přepočtu jen o čtyři sta korun dražší než obyčejná, ale: "Nikdo o té možnosti neví. Když jsem ukazovala přátelům, co mi chodí za zprávy, moc se divili."
A diví se i desítky domorodců, kterých jsme se ptali na "první vesnici" se systémem varování před tsunami. Do jednoho kroutí hlavami, diví se, neslyšeli o takové obci nic. Když pak vjedete do Walagedary, nelze přehlédnout modré cedule umístěné podél cest, na nichž jsou srozumitelné pokyny, co dělat v případě tsunami. O Walagadeře čtěte ZDE.
Pomoc nekoordinuje ani vláda, naopak. Po nedávných volbách si nový prezident hodlá plány přepracovat podle svých představ. "Bylo nařízení nestavět dvě stě metrů od pláže. Pak se to zmenšilo na sto metrů. Pak se to zrušilo a zase zavedlo," krčí rameny Imesh Nilanga.
Tak například žádná z obcí nemá zevrubné seznamy, které by shrnovaly, kdo o co při tsunami přišel a co potřebuje. Důvod? "Ono se to mělo nahlásit na policii. Ale málokdo to věděl. A málokdo měl odvahu tam jít, protože hodně staveb tu stálo a stojí načerno," směje se Imesh.
