Varšava tak využila svého členství v Evropské unii k tomu, aby zvýšila tlak na Moskvu.
Polákům vadí, že Rusko vyhlásilo před rokem embargo na dovoz polského masa, a také se obávají, že Moskva chce plánovanou stavbou plynovodu přes Baltské moře do Německa odstřihnout jejich zemi od zdrojů energie.
Putin: Máme své důvody
"Nikdo nepochybuje o kvalitě polského masa, ale podle zjištění ruských úřadů se z Polska začalo jako polské dovážet do Ruska i maso z některých asijských a dalších třetích zemí, ze kterých odmítají brát maso i státy EU," vysvětlil dnes Putin na závěrečné tiskové konferenci po summitu.
Předseda Evropské komise José Barroso uvedl, že doufá v brzké odvolání embarga a tím i odblokování rozhovorů o partnerství EU a Ruska.
Summit byl jednoznačně poznamenán tím, že jednání nemohlo začít. Putin navíc čelil novinářským dotazům týkající se téměř výhradně smrti bývalého ruského špióna Litviněnka v Londýně.
Bojovní konzervativci
Polský kabinet evropské kolegy požádal o podporu. A dostal jí, přestože některé státy EU Varšavu kritizují za přehnaně neústupný postoj.
Konzervativní vláda vedená stranou Právo a spravedlnost premiéra Jaroslava Kaczyńského už dříve dost bojovnou rétoriku vůči Rusku ještě přiostřila.
"V minulosti jsme často byli obětí mnoha ruských kroků a rozhodnutí. Ale Rusko teď zkrátka musí uznat fakt, že jeho vláda nad Polskem skončila a je to minulost," řekl Kaczyński deníku Fakt.
Vztahy mezi Moskvou a Varšavou jsou velmi špatné, ani jedna strana to neskrývá. Když ruský prezident Vladimir Putin letos navštívil střední Evropu, zastavil se jen v Praze a Budapešti. Varšavu ostentativně vynechal.
Zákaz masa jako pomsta
Poláci se domnívají, že Kreml se jim embargem na dovoz masa mstí za podporu, kterou Varšava poskytla před dvěma lety tzv. oranžové revoluci na Ukrajině. V ní se prosadili stoupenci prozápadní orientace Ukrajiny na úkor politiků, kteří chtěli zachovat těsné sepětí s Moskvou.
V Helsinkách dnes měly obě delegace za účasti předsedy Evropské komise José Barrosa a ruského prezidenta Vladimira Putina zahájit jednání o novém strategickém parntenrství. Stará smlouva totiž vyprší příští rok.
Infobox
SPORY POLSKA A RUSKA PO PÁDU KOMUNISMU
- Směřování Polska do Evropské unie a NATO
- Neochota Ruska objasnit pozadí katyňského masakru
- Ruský premiér Černomyrdin odřekl návštěvu Polska poté, co v
roce 1994 ve Varšavě mafie přepadla Rusy cestující do Bruselu
- Vyhoštění devíti ruských diplomatů obviněných Varšavou ze špionáže v
lednu 2000. Následovalo vyhoštění devíti polských diplomatů z Moskvy
- Incident na ruském konzulátu v Poznani v únoru 2000, kde demonstranti
protestovali proti ruské invazi v Čečensku
- Americká protiraketová základna, která by mohla být přes protesty Ruska
umístěna na polském území
- Stavba rusko-německého plynovodu po dně Baltského moře, který má vést
mimo území Polska
- Zákaz dovozu (od listopadu 2005) masa a rostlinných produktů z Polska do
Ruska kvůli tomu, že polští dovozci opakovaně porušili veterinární a
hygienické předpisy
A přestože její platnost lze prodloužit o dalších deset let, Rusko stojí o novou dohodu. K tomu je ale potřebný souhlas všech pětadvaceti členských států Unie.
Polsko je těžkou vahou
Polsko však řeklo NE. Téměř čtyřicetimiliónová země má v Unii největší váhu z nových členských zemí a dala to jak svým kolegům v EU, tak Rusku pocítit.
"Rusko některými svými kroky vážně ohrožuje životní zájmy a bezpečnost Polska. Proto jsme požádali Evropskou unii o solidaritu," řekla včera šéfka polské diplomacie Anna Fotygová.
Moskva tvrdí, že některé maso dovezené z Polska mělo padělané veterinární certifikáty. O politiku nebo žádnou protipolskou kampaň prý nejde.
Putin ve Financial Times: Nechte minulost minulostí
Vladimir Putin v komentáři, napsaném exkluzivně pro list Financial Times, nepřímo Polsko obvinil ze snahy vrazit klín mezi Evropskou unii a Rusko.
"Některé země v Evropě se snaží vztahy s Ruskem vtěsnat do kolonek přítel - nepřítel. Takové stereotypní myšlení má ale se současnou realitou málo společného a riskuje nové rozdělení Evropy. Minulost by nás neměla rozdělovat, protože historii zkrátka nelze přepsat," uvedl prezident na stránkách prestižního britského deníku.
Závislost na ruském plynu
Ruský plyn a ropa dnes pokrývá spotřebu států Evropké unie celkem z 32 procent. Poláci říkají, že západoevropští členové si nemusejí s Ruskem dělat takové starostí jako ti východněji položené země. Tedy ty, které byly v minulosti součástí komunistického bloku.
"Západoevropané mají své zdroje diverzifikovanější, východoevropské státy jsou v energiích více závislé na Rusku a nemají moc šancí se této závislosti zbavit," říká expertka na trhy s energií Iwona Wisńiewská z varšavského Centra východních studií.
Polsko kromě zrušení embarga na své maso požaduje, aby Kreml ratifikoval takzvanou energetickou chartu. Ta má upravit
pravidla pro přístup zahraničních firem na ruský energetický trh a zajistit stabilitu dodávek ruského plynu a ropy.
Energie jako zbraň ?
Moskva v posledním roce nejprve zvedla ceny plynu pro Ukrajinu, nyní chce vyšší poplatky od Gruzie. Hrozí i Ázerbájdžánu, že mu v příštím roce sníží dodávky elektřiny o 80 procent kvůli vlastním problémům se zásobováním.
Ve všech případech se jednalo o země, které měly a mají s Moskvou politické problémy.
"Zatím jsem nezaregistoval obavy z toho, že by nám Rusko nějakým způsobem drasticky zvedlo ceny energií nebo nás od nich odstřihlo. Veto vůči Rusku je spíše výzvou k tomu, aby začalo jednat s Polskem jako rovný s rovným. Vláda v tom má podporu, protože samozřejmě určitý odpor k Rusku je v Polácích kvůli historii zakořeněn," řekl Aktuálně.cz polský publicista Tomasz Grabiński, bývalý pražský zpravodaj deníku Gazeta Wyborcza.
Krvavá historie
Konflikty mezi Polskem a Ruskem mají dlouhou historii. Rusko se podílelo na konci osmnáctého a začátku devanetáctého století na tzv. trojím dělení Polska a poté dvakát utopilo polské povstání v krvi. V letech 1830 a 1863.
Dodnes zatěžuje vztahy obou zemí masakr více než dvaceti tisíc polských vojáků, kterého se dopustila v Katyni v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD.
V roce 1981 pak Kreml podpořil generála Wojciecha Jaruzelského po vyhlášení výjimečného stavu. Generál tak zlikvidoval odpor odborového hnutí Solidarita a zadusil masové protivládní protesty.
Jaruzelski se hájí tím, že kdyby sám nezasáhl, vtrhla by sovětská armáda do Polska podobně jako v roce 1968 do Československa.
