Polsko obnovuje kontroly na hranicích, Rusové a Ukrajinci protestují

ČTK ČTK
4. 7. 2016 17:58
Polsko od pondělí na měsíc obnovilo kontroly na vnitřních hranicích Schengenu. Opatření se tak týká hranic s Českem, Slovenskem, Německem a Litvou. Kontroly budou probíhat také na letištích. Schengenské smlouvy umožňují dočasné zavedení hraničních kontrol v případech konání významných politických, sportovních a jiných událostí. V Polsku jde konkrétně o summit NATO a Světové dny mládeže, kde bude přítomen papež František. Zavedení kontrol rozhořčilo především Rusko a Ukrajinu, jelikož s nimi Polsko krok nekonzultovalo, zavedly tedy odvetná opatření - Rusko komplikuje cestování Poláků do Kaliningradské oblasti, Ukrajina zablokovala tři polské hraniční přechody.
Hraniční přechod do Polska v Hrádku nad Nisou (ilustrační foto).
Hraniční přechod do Polska v Hrádku nad Nisou (ilustrační foto). | Foto: Ondřej Besperát

Varšava - Polsko od 4. července na měsíc obnovuje kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru volného pohybu, včetně hranic s Českou republikou. Omezení se přitom týkají i východních sousedů. Polsko pozastavilo malý pohraniční styk s Ruskem a Ukrajinou. Důvodem jsou tři významné mezinárodní akce, které se v červenci uskuteční na polském území. Úřady uvedly, že kontroly budou pouze namátkové.

Nespokojenost s postupem Polska dali najevo Rusové i Ukrajinci. Moskva oznámila, že Varšava s ní nic nekonzultovala a že jako odvetné opatření omezuje cestování Poláků do Kaliningradské oblasti. Opatření platí do té doby, než se Polsko vrátí k předchozímu stavu. Nespokojení Ukrajinci podle polské zpravodajské televize TVN 24 zablokovali tří hraniční přechody. Část cestujících byla donucena k návratu do Polska, respektive si museli vybrat jiné hraniční přechody.

Dočasné opatření souvisí s vrcholnou schůzkou Severoatlantické aliance, se Světovými dny mládeže a návštěvou papeže. Summit NATO se bude konat 8. a 9. července ve Varšavě a Světové dny mládeže od 25. do 31. července v Krakově. Papež František bude pobývat mezi účastníky dnů mládeže od 28. do 31. července.

Podle sdělení polských úřadů se kontroly budou provádět od 4. července do 2. srpna na hranicích s Českem, Německem, Litvou a Slovenskem a také v přístavech a na letištích.

Mluvčí polské pohraniční stráže Joanna Rokická ujistila, že v cestování do země se v zásadě nic nezmění. Kontroly budou podle ní prováděny namátkově u vybraných osob.

České ministerstvo zahraničí v této souvislosti informovalo, že cestující budou moci v uvedeném období překračovat polské hranice pouze na určených místech. Do seznamu těchto míst je možné nahlédnout na webu ministerstva.

Dočasně obnovit kontroly na hranicích uvnitř schengenského prostoru umožňují příslušné smlouvy při různých významných politických, sportovních či jiných událostech. Loni v září se k tomuto opatření uchýlily například Německo, Rakousko a Slovensko v souvislosti s uprchlickou krizí. V roce 2012 této možnosti využilo i Polsko během mistrovství Evropy ve fotbale, které tehdy pořádalo.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy