Uprchlíci jsou pro Maďary nepřítel číslo 1. Je to pořád největší hrozba, říká jeden z autorů plotu

Martin Ehl Martin Ehl
16. 5. 2016 17:35
Nenápadný muž v brýlích vůbec nepůsobí jako ten, o němž maďarská opozice - a vůči vládě kritická média - potichu hovoří jako o jednom z nejtvrdších spolupracovníků premiéra Viktora Orbána. György Bakondi, hlavní Orbánův bezpečnostní poradce, má ale za sebou za socialismu kariéru velitele několika pohraničních stanic včetně letiště v Budapešti. Po roce 1990 s přestávkami šéfoval státnímu úřadu pro boj proti přírodním pohromám.
Uprchlíci na srbské straně plotu, který zemi odděluje od Maďarska.
Uprchlíci na srbské straně plotu, který zemi odděluje od Maďarska. | Foto: Reuters

Budapešť (Od našeho zpravodaje) - "Největší bezpečnostní hrozbou pro Maďarsko jsou uprchlíci." Tvrdí to alespoň György Bakondi, hlavní bezpečnostní poradce maďarského premiéra Viktora Orbána.

György Bakondi.
György Bakondi. | Foto: Martin Ehl

Skupině středoevropských novinářů v Budapešti představil, jak se od loňska podařilo snížit počet ilegálních přechodů maďarské hranice pomocí - dnes již proslulého - plotu.

"Jde o bezpečnost veřejnosti, o hrozbu veřejnému zdraví, vnitřní bezpečnost i sociální."

Podle Bakondiho například hrozí rozšíření dětských nemocí. Nebo - jak se ukázalo po útocích v Paříži a Bruselu - to, že se útočníci "svezou" na uprchlické vlně a projedou na cizí doklady i Maďarskem.

Loni zemí prošlo neoficiálně na 400 000 uprchlíků, zaregistrovat se podařilo jen 180 000 z nich.

Z těchto lidí dokončilo proceduru žádosti o azyl v Maďarsku jen 508 lidí. Kde jsou ti ostatní? "Prostě odešli dál před koncem procedury," vysvětluje.

"Nevládky" na úrovni pašeráků lidí

György Bakondi je přesvědčen, že migrační vlna byla a je organizovaná. "Podle našich údajů se na ní loni podílelo na třicet tisíc pašeráků lidí. Dokladem může být, jak se po zavření našich hranic do 24 hodin proud lidí změnil a zamířil do Chorvatska," říká.

Neblahou roli v organizaci uprchlické vlny prý sehrály i nevládní organizace, snažící se uprchlíkům pomoci. Bakondi je v podstatě dal na stejnou úroveň jako pašeráky lidí.

Orbánův nekompromisní poradce - mimochodem někdejší socialistický pohraničník - stál u zrodu stavby protiuprchlického plotu, kterou následně napodobilo několik dalších zemí v Evropě.

"Studovali jsme příklady po celé Evropě, španělsko-marockou hranici, už stojící bulharský plot na hranici s Tureckem, makedonsko-řeckou hranici i americko-mexickou. A bylo nám jasné, že pokud chcete ilegální přechody přes hranice zastavit, musíte tu vlnu zastavit fyzicky," popsal Bakondi historii nápadu.

Co je potřeba k plotu? Zákon a dost vojáků

Zastavení přílivu běženců si podle něj žádá i právní ochranu plotu. Právě proto prý maďarský parlament rychle schválil zákon, podle něhož je poškození bariéry trestným činem.

No a pak dost policistů a vojáků.

Kolik jich dnes na hranici se Srbskem a Chorvatskem je, György Bakondi prozradit odmítá. "Promiňte, ale tohle číslo podléhá utajení," usmívá se muž, kterého kolegové a spolupracovníci oslovují výhradně "pane generále".

Od začátku roku do letošního 9. května do Maďarska přišlo jen necelých 15 000 běženců. Většinou jdou přes dvě registrační centra, ale mnoho z nich se snaží překonat plot ilegálně. Pro vládu jsou i nadále nepřítelem číslo jedna.

Premiér Viktor Orbán nedávno navrhl reformu pravidel společného prostoru, tzv. Schengen 2.0. Ten mimo jiné předpokládá, že by se azylová procedura pro ty, kteří chtějí v EU žádat o azyl, odehrávala mimo hranice Evropské unie.

Svět očima redaktorů @Aktualnecz a @Hospodarky

Logo zA HraNici

Zajímá vás zpravodajství ze zahraničí? Sledujte nás na Twitteru nebo na Facebooku.

Pro maďarskou vládu se - hned vedle uprchlíků - stali nepřítelem ti evropští politici a úředníci, kteří prosazují tzv. povinné kvóty na přijetí uprchlíků nebo vysoké pokuty za to, že je stát odmítne přijmout. Pro maďarské konzervativce, lpějící na tradicích a odlišnosti kulturní i jazykové, je toto obzvláště citlivý bod.

"Aby Brusel rozhodoval, s kým máme v Maďarsku žít, je naprosto nepřijatelné," říká nekompromisně Bakondi a zdůrazňuje, že vláda chystá na toto téma referendum, jehož výsledek je díky naprosté převaze vládního názoru v médiích a celém veřejném prostoru předem jasný. "Je to hlasování na úrovni referenda o vstupu do EU a NATO," zdůrazňuje.

Referendum, které maďarská vláda představuje jako vrcholný nástroj demokracie vůči nátlaku z Bruselu, se bude konat na přelomu září a října.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy, uvedla izraelská armáda

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy. Ve čtvrtek před půlnocí SELČ o tom bez dalších podrobností informoval twitterový účet Izraelských obranných sil (IDF).

Agentura Reuters nicméně následně uvedla, že se zřejmě nejedná o pozemní invazi, ale pouze o dělostřelecký útok z izraelského území a další vlnu leteckých úderů. Odvolává se přitom na izraelské vojenské zpravodaje obeznámené se situací.

Také obyvatelé severní části Gazy poblíž izraelských hranic podle Reuters hlásí dělostřeleckou palbu, ale žádné pozemní jednotky nevidí.

Deník The New York Times naopak napsal, že mluvčí izraelské armády podplukovník Jonathan Conricus potvrdil, že "v Gaze útočí pozemní jednotky společně s leteckými silami".

Média už během čtvrtku informovala, že Izrael podél hranice s Pásmem Gazy soustředí pozemní jednotky a tanky a je možné, že se chystá na pozemní operaci.

Zdroj: Zahraničí
před 6 hodinami

Na sever Izraele dopadly tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn

Na sever Izraele byly ve čtvrtek vypálené tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn. Podle izraelské armády rakety dopadly do neobydlené oblasti na pobřeží, informoval zpravodajský server The Times of Israel.

Jelikož rakety z jihu Libanonu směřovaly do neobydlené oblasti, nespustily se varovné sirény a ani protivzdušný obranný systém. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí. Libanonská televizní stanice MTV citovala zdroj z libanonské armády, podle něhož rakety vystřelila zřejmě palestinská skupina, nikoli libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, úhlavním nepřítelem Izraele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy