Věru Jourovou, do jejíž působnosti spadají evropské hodnoty a transparentnost, na polských reformách znepokojuje mimo jiné to, že přinášejí extrémně široké možnosti disciplinárních trestů pro soudce, čímž podle ní ohrožují jejich nezávislost. "Už to není cílený zásah proti jednotlivým černým ovcím, jak ho znají i jiné členské země EU, ale plošné bombardování. Není to žádná reforma, je to zničení," míní.
"Reformy soudnictví nemají nic společného s ničením," reagoval podle internetového portálu polské zpravodajské televize TVN24 mluvčí vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Radoslaw Fogiel. "Pokud to někdo tvrdí, považoval bych ho spíše za žáka surrealistů než za seriózního politika, zejména člena Evropské komise (…)," dodal.
"Ta takzvaná reforma v Polsku dospěla do velmi nebezpečné fáze, protože hrozí, že bude nezvratnou. Postihuje nyní všechny úrovně justičního systému," obává se Jourová. Připomíná, že EK v půlce ledna požádala Soudní dvůr EU, aby předběžným opatřením zastavil práci disciplinární komory nejvyššího polského soudu.
Kvůli reformě koncem ledna místopředsedkyně EK navštívila Varšavu, kde se setkala mimo jiné s ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem. "Mluvila jsem s ním, což je dobré, ale nenastal ještě žádný pozitivní vývoj. Vysvětlil mi, proč chce justici přebudovat, já jsem mu vysvětlila, jak porušuje právo EU," poznamenala k setkání Jourová, která je - pokud jde o možný kompromis z polské strany - podle svých slov realistická.
Polský prezident Andrzej Duda, blízký spojenec vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), tento týden podepsal sporný zákon o trestání soudců. Kritici nových předpisů varují, že umožní pokutovat, disciplinárně trestat nebo propouštět soudce dávající najevo odpor vůči reformě justice prosazované současnou vládou.
V Maďarsku jsou podle Jourové změny týkající se demokracie plíživější, ale širší. "Tam jsou postižena i média. Zažili jsme tam velké slučování mediálních domů, které píšou a vysílají, co vládě vyhovuje," upozornila. Už v prosinci Jourová mluvila o tom, že Maďarsko nerozptýlilo obavy týkající se dodržování základních hodnot Evropské unie. Vývoj v zemi označila za nebezpečný, protože se týká řady oblastí od justice po média.
Demokracie potřebuje dlouhý vývoj
V rozhovoru pro Der Spiegel také připomíná, že to není tak dlouho, co se Polsko a Maďarsko staly demokraciemi, a upozorňuje na slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, že demokracie potřebuje 50 let nerušeného vývoje. "Nezapomínejme: Polsko a Maďarsko jsou mladé, křehké demokracie," poznamenala.
Jourová byla v rozhovoru dotazována i na Česko. Tam podle ní ale nedochází k žádnému systematickému útoku na právní stát, a proto to není případ pro ni.
Polsko i Maďarskou čelí už několik let kritice ze strany Evropské unie, Rady Evropy i nevládních organizací za porušování principů demokracie a právního státu. Polská vláda opakovaně Bruselu vzkázala, že smlouvy Evropské unie neupravují soudní systémy v jednotlivých členských zemích.
Na Jourovou kvůli jejímu přístupu vůči vládám v Polsku a v Maďarsku útočí provládní média v obou zemích, zdůrazňují třeba, že v minulosti strávila měsíc ve vazbě kvůli korupčnímu podezření. Polský pravicový portál Neizaležna.pl se v souvislosti s rozhovorem eurokomisařky s Der Spiegelem ptá, zda Jourová "zpochybňuje rozhodnutí polské vlády".
