Jak poznamenala britská BBC, politická reklama na sociálních sítích je pod drobnohledem zejména kvůli blížícím se prezidentským volbám v USA v roce 2020.
"Internetová reklama je pro komerční inzerenty neuvěřitelně mocná a velmi účinná, tato moc ale představuje významná rizika, pokud jde o politiku," uvedl šéf Twitteru Dorsey. Pokud jde o pozornost případných voličů, politici by si ji měli svými vzkazy "zasloužit, nikoli koupit", dodal.
We’ve made the decision to stop all political advertising on Twitter globally. We believe political message reach should be earned, not bought. Why? A few reasons…🧵
— jack 🌍🌏🌎 (@jack) October 30, 2019
Krok twitteru dnes už kritizoval jeden z nejsledovanějších uživatelů komunikační služby, americký prezident Donald Trump. Označil ho za "velmi hloupé rozhodnutí". Twitterový účet šéfa Bílého domu sleduje přes 66 milionů uživatelů.
Jak poznamenala agentura Reuters, sociální sítě, včetně rivala Twitteru, kterým je Facebook, čelí v poslední době rostoucímu tlaku, aby přestaly prodávat reklamu, která šíří nepřesné, zavádějící a lživé informace. Facebook v této souvislosti slíbil, že vystupňuje svůj boj proti šíření dezinformací na své platformě. Přiměla ho k tomu zejména kauza týkající se ruského ovlivňování prezidentských voleb v USA v roce 2016.
Nedávno nicméně společnost oznámila, že nebude ověřovat správnost faktů v reklamě, kterou na síť umístí politici nebo členové jejich volebního týmu. Vysloužila si za to kritiku zejména od demokratických kandidátů na příštího amerického prezidenta Joe Bidena a senátorky Elizabeth Warrenové.
Šéf Facebooku Mark Zuckerberg přitom politiku své společnosti brání. Jak uvedl i minulý týden před zástupci Kongresu, nechce potlačovat svobodu slova.
Evropská komise shodou okolností v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že velké internetové firmy zlepšily svůj přístup k boji proti dezinformacím. Stále však neučinily všechny požadované kroky, které mají bránit šíření propagandy a nepravdivých tvrzení.
Již rok funguje takzvaný dobrovolný antidezinformační kodex, ve kterém se firmy jako Facebook, Google či Twitter zavázaly odhalovat a likvidovat falešné účty či zajistit na svých platformách transparentnost politických kampaní. Evropská komise konstatovala, že firmy přistoupily aktivně k likvidaci účtů šířících propagandu či dezinformace. Zpřísnily rovněž pravidla pro zadávání reklamy a lépe rozlišují, které stránky jsou spojeny s politickou činností. Rezervy naproti tomu spatřuje komise například v poskytování dat nezávislým ověřovatelům, k němuž se firmy zatím dostatečně nemají.
Twitter zahájil činnost v roce 2006. Jedna zpráva, tedy tweet, tehdy mohla obsahovat nejvýše 140 znaků. To byl v té době maximální počet znaků, aby se tweet vešel do textové zprávy na mobilním telefonu. V roce 2017 byl tento limit zdvojnásoben na 280 znaků.
