Nejmenovaný vysoce postavený funkcionář Reuters řekl, že podle prvních zjištění měla zadržená vazby na Stranu kurdských pracujících (PKK). Tu považují Turecko, USA i EU za teroristickou organizaci. Z útoku ji obvinil i turecký ministr vnitra Süleyman Soylu.
PKK ale jakýkoli podíl na atentátu popřela. Podle agentury Reuters úřady nevylučují ani napojení na takzvaný Islámský stát.
Ženou podezřelou z nastražení bomby je Ahlam Albašírová. Podle policie vypověděla, že ji vycvičili kurdští radikálové v Sýrii a do Turecka přišla přes oblast kolem syrského města Afrín na severozápadě Sýrie. Dostala prý "povel" od kurdských milicí YPG, které Ankara považuje za křídlo PKK.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli prohlásil, že útok "zavání terorismem". Také poznamenal, že podle prvních informací v útoku "hrála roli žena", a slíbil, že viníci budou potrestáni. "Podle našich závěrů nese odpovědnost za atentát teroristická organizace PKK," řekl pak Soylu. Instrukce k němu podle něho přišly z Kobani, města na severu Sýrie, kde turecká armáda v posledních letech vede operaci proti kurdským milicím YPG. Věk obětí je podle Soylua v rozmezí od devíti do více než 40 let.
PKK ale v pondělí popřela, že by byla do bombového útoku jakkoli zapletena, a prohlásila, že neútočí na civilisty. "Pro nás nepřipadá v úvahu jakkoli cílit na civilisty," uvedla organizace. "Je dobře známo, že s touto událostí nemáme nic společného, že si nebereme za terč civilisty a že odmítáme akce, které tak činí," stojí v prohlášení, které zveřejnila agentura Firat blízká této organizaci.
K výbuchu došlo kolem 16:20 místního času (14:20 SEČ). V době útoku se po ulici procházeli lidé, kteří vyrazili na nákupy, turisté a rodiny. Všechny oběti jsou občany Turecka.
Padesát lidí s lehčími zraněními zdravotníci z nemocnice už propustili. Pět lidí leží na jednotce intenzivní péče, dva z nich jsou v kritickém stavu, uvedly úřady v Istanbulu. Na běžném oddělení je 31 zraněných.
Agentura Reuters píše, že tento útok v Turecku vyvolal obavy, že by zemi znovu mohla zachvátit vlna útoků, jaké zažila od poloviny roku 2015 do roku 2017. Některé z nich měla na svědomí teroristická organizace Islámský stát, některé kurdští bojovníci usilující o větší autonomii nebo nezávislost na Ankaře.
Strana kurdských pracujících vede od roku 1984 boj za autonomii Kurdů. Během konfliktu zahynulo více než 40 tisíc lidí. Turecko, Spojené státy a Evropská unie považují PKK za teroristickou skupinu. Turecko v uplynulých letech podniklo třikrát invazi do severní Sýrie proti milicím YPG, naposledy tomu bylo v roce 2019. Prezident Erdogan loni řekl, že Ankara na ně znovu zaútočí. Spojené státy YPG k velké nelibosti Turecka podporují. Šéf komunikace prezidentské kanceláře Fahrettin Altun řekl, že útoky jako ten nedělní "jsou přímými a nepřímými důsledky podpory, které některé země poskytují teroristickým organizacím". Ministr vnitra Soylu kondolence ze strany Washingtonu přirovnal "k vrahovi, který jako jeden z prvních dorazí na místo činu".
Turecko příští rok čekají prezidentské a parlamentní volby. Agentura AP uvádí, že v situaci, kdy se Turecko potýká s obrovskou inflací a dalšími ekonomickými problémy, se boj proti terorismu stal pro Erdogana hlavním tématem, se kterým chce u voličů sbírat politické body.
