Pokus o puč v Německu. Spiklenci měli zbraně a výbušniny, vedl je kníže z bývalé NDR

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 7. 12. 2022 18:15
Vládu nad Německem měl převzít kníže Heinrich XIII. Reuss, představitele spolkové republiky chtěli spiklenci zadržet a soudit. Státní převrat měli zajistit ozbrojenci vedení důstojníkem elitního komanda německé armády. Policie ale plány odhalila a při rozsáhlé razii ve středu ráno zadržela 25 extremistů. Kromě knížete byla v čele i bývalá poslankyně za populistickou Alternativu pro Německo.
Kníže Heinrich XIII. Reuss, který měl podle německé policie vést pokus o státní převrat.
Kníže Heinrich XIII. Reuss, který měl podle německé policie vést pokus o státní převrat. | Foto: ČTK

Téměř tři tisíce policistů v jedenácti německých spolkových zemích vyrazily ve středu ráno do akce. Výsledkem bylo 25 zadržených mužů a žen, dalších 27 policisté vyšetřují na svobodě. Podle vyšetřovatelů plánovali převrat a ozbrojené útoky proti státu. Agentura Reuters také uvedla, že se snažili navázat kontakty s Ruskem. Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann označil zátah za protiteroristickou operaci na obranu demokracie.

Razii provedli policisté i v loveckém zámečku v durynské obci Bad Lobenstein, který patří právě knížeti Heinrichu XIII. Reussovi. Ten pochází z významného východoněmeckého rodu s tradicí od 13. století. Od výstředního šlechtice se ale zbytek rodiny už dříve distancoval, především pro jeho antisemitské a konspirační názory. Kníže nyní žije převážně ve Frankfurtu nad Mohanem, kde obchoduje s nemovitostmi.

Protiteroristická jednotka prohledala i kasárna Komanda speciálních sil, elitní jednotky německé armády, jejíž část už v roce 2020 ministerstvo obrany zrušilo. Kvůli podezřením z pravicového extremismu. I tady podle agentury DPA policisté zatýkali.

Skupinu tvořili přívrženci radikálního hnutí Říšští občané, které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá k jejímu svržení. Deník Bild uvedl, že k vůdcům patřila i někdejší poslankyně Spolkového sněmu za Alternativu pro Německo (AfD) a do letošního října soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová, která byla také mezi zadrženými. Údajně plánovali i vpád do Spolkového sněmu.

Podle vyjádření spolkové prokuratury, na které se odvolává agentura Reuters, plánovali spiklenci dosadit Heinricha XIII., jehož předci v minulosti vládli části dnešního východního Německa, po převratu do čela státu. Puč měli provést ozbrojenci vedení bývalým velitelem speciální výsadkářské jednotky Rüdigerem von P., jehož lidé měli zajišťovat pořádek.

Kniže Heinrich XIII. se podle vyšetřovatelů pokusil spojit s představiteli Ruska, od kterých chtěl pomoc se svržením vlády a nastolením nového uspořádání v zemi. V kontaktech na Rusko skupině pomáhala ruská občanka Vitalija B. Moskva ale popřela, že by se spiklenci měla cokoliv společného. "O žádném ruském vměšování nemůže být řeč," uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že se jedná o vnitřní záležitost Německa.

Demokracie se umí ubránit

Po svržení spolkové republiky chtěli Říšští občané podle spolkové prokuratury nastolit vlastní uspořádání, jehož základy už měli vypracované. "Členové sdružení si byli vědomi, že tento projekt lze realizovat pouze za použití vojenských prostředků a násilí proti představitelům státu, včetně vražd," uvedla prokuratura podle DPA.

"Demokracie se umí bránit: od dnešního rána probíhá rozsáhlá protiteroristická operace. Spolková prokuratura vyšetřuje možnou teroristickou síť v prostředí Říšských občanů. Existuje podezření, že byl plánován ozbrojený útok na ústavní orgány," napsal na Twitteru německý ministr spravedlnosti Buschmann. Podle ministryně vnitra Nancy Faeserové dávají plány státního převratu nahlédnout do "hlubiny teroristické hrozby".

Mluvčí generální prokuratury v Karlsruhe uvedla, že skupina zatím nemá název. Podle ní byla vytvořena na základě konspiračních teorií a její členové jsou přesvědčeni, že Německu vládne takzvaný hluboký stát (deep state), tedy skryté mocenské struktury fungující nezávisle na politickém vedení státu a sledující vlastní cíle.

Skupina podle vyšetřovatelů existuje nejpozději od listopadu 2021. Jejím ústředním orgánem byla rada, která měla podobně jako běžné vlády své rezorty - od spravedlnosti, přes zahraniční věci po zdravotnictví. "Členové rady se od listopadu 2021 pravidelně skrytě scházeli, aby naplánovali převzetí moci v Německu a vytvoření vlastních státních struktur," uvedl nejvyšší státní zástupce Peter Frank. Podle německých médií v čele rady stál právě Heinrich XIII. Reuss.

Snahou bylo podle Franka vytvořit také novou německou armádu s regionálními milicemi. Dodal, že někteří ze zadržených a podezřelých působili v německé armádě. V reakci na to spolková ministryně obrany Christine Lambrechtová prohlásila, že bundeswehr, jak se německé armádě říká, extremismus netoleruje. "V bundeswehru máme nulovou toleranci vůči extremismu. Proto výslovně oceňuji dobrou spolupráci vojenské tajné služby s vyšetřujícími úřady. Právní stát musí ukázat svou sílu," řekla Lambrechtová.

Vyšetřovatelé zjistili, že spiklenci měli hodně peněz, nakupovali satelitní telefony, cvičili střelbu, sháněli zbraně a munici. Vojenská odnož skupiny měla odstranit demokratický stát i na úrovni obcí a okresů. Spiklenci si byli vědomi toho, že při akci budou umírat lidé. "Tento scénář chápali jako nezbytný mezikrok k dosažení 'změny systému na všech úrovních'," dodalo státní zastupitelství.

22 zatčených je podle mluvčí přímo členy této organizace, z toho dva v ní měli vůdčí postavení. Tři zatčené osoby jsou považovány za podporovatele skupiny a dalších 27 lidí je vedeno jako podezřelí. Zhruba 3000 policistů při zátahu prohledalo více než 130 objektů. Zatčeni byli lidé v sedmi spolkových zemích a také v Rakousku a Itálii.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Útočník v bruselském metru pobodal tři lidi, policisté podezřelého zadrželi

Útočník v pondělí večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policie podezřelého zadržela, na místě zasahují dvě sanitky. Metro je mimo provoz, píše belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený v minulosti psychické obtíže.

Několik svědků uvedlo, že muž ozbrojený nožem se pohyboval ve vlaku metra jedoucím směrem do centra. "Lidé utíkali všema směry, hodně se křičelo," uvedl jeden ze svědků a dodal, že útočník napadl ženu, která se chystala vystoupit. Na sociálních sítích se objevili záběry, na nichž je vidět několik policistů v neprůstřelných vestách, kteří obklíčili mladého muže v džínách a tričku. Ten si po výzvě lehl na zem a dal ruce za hlavu.

První informace hovořily o jednom raněném, policie později uvedla, že zranění jsou tři, z toho jeden vážně. Podle svědků útočník kromě ženy s kočárkem napadl také malého chlapce, píše La Libre. Útok se odehrál kolem 18. hodiny na stanici Schuman, desítky metrů od sídel Evropské rady a Evropské komise. Podle AFP do stanice metra bezprostředně po napadení přiběhlo několik policistů v civilu.

První poznatky z vyšetřování nenaznačují, že by se mohlo jednat o teroristický čin, uvedla belgická veřejnoprávní stanice RTBF s odkazem na bruselskou prokuraturu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy