V Minsku protestovaly desítky tisíc lidí. Lukašenkovi házeli i dýně

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 8. 2020 21:32
V centru běloruské metropole Minsku přišly v neděli opět desítky tisíc lidí protestovat proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Policie zatarasila náměstí Nezávislosti, aby zabránila masovým demonstracím poblíž vládních budov. Ministerstvo vnitra zatím oznámilo zadržení 125 osob. Agentura TASS informovala, že zadržen byl i její zpravodaj.
Nedělní protesty v Minsku proti Lukašenkovi
Nedělní protesty v Minsku proti Lukašenkovi | Foto: Reuters

Policejní kordony s nejrůznějšími vozidly odpoledne protestujícím znemožnily projít třídou Nezávislosti až k náměstí Nezávislosti. Podle informací ze sociálních sítí cestou policisté namátkově zadržovali muže, kteří se však nijak nebránili. Demonstranti se pak třídou Vítězů dostali až do blízkosti vládní reprezentační rezidence Paláce nezávislosti, kde, jak se ukázalo, byl Lukašenko.

Lidé prezidenta vyvolávali ironickým skandováním "Sašo, vyjdi ven, přišli jsme ti blahopřát". Lukašenkovi, který dnes slaví 66. narozeniny, přitom někteří slibovali narozeninový dárek v podobě "nejlepšího antonu", tedy vozu, jímž policie převáží zadržené. Lukašenko se také v jednu chvíli před palácem objevil se samopalem v ruce, ale daleko od davu blokovaného ostnatým drátem a kordonů příslušníků zásahových policejních sil OMON.

Na záběrech zveřejněných na stránkách portálu Tut.by bylo vidět, jak k paláci přijíždějí obrněné transportéry. Připravených k zásahu jich podle svědků bylo přinejmenším deset. Těžká vojenská technika se ale objevila i na jiných místech metropole.

K zátarasům u Paláce nezávislosti přišli také někteří představitelé opoziční Koordinační rady, včetně Maryji Kalesnikavové, která vyzvala lidi, aby nepodléhali provokacím a ustoupili na deset metrů od zábran, což se také stalo.

Kvůli uzavírce náměstí Nezávislosti se protesty rozdrobily na několik míst v hlavním městě, kde je sledovali policisté s kuklami nebo helmami na hlavě. Mnoho z demonstrantů mávalo bílo-červeno-bílými vlajkami nezávislého běloruského státu z období 1918 až 1919.

Psychologický nátlak na protestující se stupňuje

Úřady nedělní demonstraci nepovolily a varovaly před použitím síly. "Přesto protestujeme na různých místech města," řekla agentuře DPA 33letá Maryja, která s dalšími ženami přes policejní zátarasy házela dýně, což je znak toho, že dívka nemá zájem o nápadníka.

"Diktátor má narozeniny, toto je náš dárek - dýně v tomto případě jsou znakem toho, že jím pohrdáme," řekla. Na hlavní třídě vedoucí k náměstí Nezávislosti demonstranti křičeli "Hanba!", když příslušníci zvláštních policejních jednotek OMON zatýkali lidi. U sídla běloruské KGB došlo ke krátké potyčce mezi demonstranty a příslušníky OMON.

Opozice očekávala účast na nedělních demonstracích s trochou obav vzhledem ke stupňovanému psychologickému tlaku úřadů a zatýkání během týdne. V Minsku v předchozích dvou nedělích protestovalo pokaždé přes 100 tisíc lidí. Dnešek ale potvrdil, že naléhání přinejmenším velké části běloruské veřejnosti na odchod Lukašenka neochabuje.

Ruská agentura TASS informovala, že policisté zadrželi mimo jiné i jejího zpravodaje v ruské metropoli. Později byl novinář propuštěn po prověrce dokumentů.

Podle portálů Tut.by a Belarusfeed.com se protesty konaly i v jiných městech. Několik tisíc lidí vyšlo do ulic Brestu a Hrodna, v Mogilevu dokonce přes deset tisíc. Demonstrovalo se ale například i ve Vitebsku, Homelu a v Navapolacku, kde jeden z protestujících Lukašenkovi na transparentu vzkázal "Sašo, blahopřeji. Prohrál jsi".

Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž se jasným vítězem prohlásil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let. Opozice výsledky hlasování považuje za zfalšované a stejně jako mnoho západních zemí je neuznává.

Demonstrant u běloruské ambasády v Kyjevě pálí fotografii Vladimira Putina.
Demonstrant u běloruské ambasády v Kyjevě pálí fotografii Vladimira Putina. | Foto: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 45 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy