Lukašenko vyhlásil bojovou pohotovost polovině armády. Nejsme idioti, prohlásil

ČTK ČTK
28. 8. 2020 14:38
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyhlásil bojovou pohotovost polovině běloruské armády. Tento krok zdůvodnil cvičením Severoatlantické aliance u hranic Běloruska, informovala státní agentura BelTA.
Alexandr Lukašenko (vpravo) ve vojenské uniformě.
Alexandr Lukašenko (vpravo) ve vojenské uniformě. | Foto: ČTK

"A proč v tuhle chvíli začali rozmísťovat síly NATO u našich hranic? Přímo u hranic zahájili cvičení. Co mám dělat? Rozmístil jsem rovněž u hranic jednotky, polovinu armády jsem uvedl do stavu bojové pohotovosti. To není levné," citovala agentura prohlášení Lukašenka, který vládne zemi tvrdou rukou 26 let.

Lukašenko připomněl, že aliance přesunula z Německa do sousedství Běloruska 18 amerických bojových letounů F-16. "Vycházím z horší varianty (manévrů NATO a přesunutí letadel). Proto jsem byl nucen reagovat," řekl. "Nejsme idioti," poznamenal rovněž v této souvislosti.

Lukašenko také řekl, že Západu nejde o Bělorusko. "Bělorusko je jako obvykle odrazový můstek na Rusko… Je třeba zlomit tuto vládu, která tady je, a podsunout jinou, která se obrátí na cizí stát (s žádostí), aby poslali vojska a poskytli podporu. Potřebují tady trh, na němž budou moct prodávat své výrobky," poznamenal prezident.

Autoritářský vůdce nyní ve vlasti čelí nebývale rozsáhlým demonstracím, jejichž účastníci požadují jeho odchod. Protesty propukly, když bylo oznámeno Lukašenkovo drtivé vítězství v prezidentských volbách konaných 9. srpna. Mnoho lidí je přesvědčeno, že výsledek byl zfalšovaný a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská.

Lukašenko poslal na demonstranty speciální policejní síly OMON, které v prvních dnech protestů proti lidem brutálně zasáhly. Panují obavy, že pokračující silný odpor proti sobě se bude Lukašenko snažit potlačit i s nasazením armády. Požádal dokonce ruského prezidenta Vladimira Putina o vytvoření záložní policejní síly, která je nyní připravena Lukašenkovi pomoci udržet se u moci. Putin tvrdí, že potřebu jejího nasazení v sousední zemi teď nevidí.

Video: Lukašenko přestal mlátit dav. Likvidace hrozí konkrétním lidem, strach je všude, říká Zévl

Režim změnil strategii. Zjistil, že naběhnout na demonstranty k ničemu nevede. Teď se zaměřil na lidi, kteří nejsou pod takovým drobnohledem, říká. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy