Gdyně - Polské odborové hnutí Solidarita bylo založeno přesně před třiceti lety. Na oficiálních oslavách vystoupil polský premiér i prezident.
Chyběl jeden host - tehdejší spoluzakladatel hnutí a nositel Nobelovy ceny míru Lech Walesa. "Nemám chuť oslavovat," řekl médiím.
Premiér Donald Tusk a prezident Bronislav Komorowski sice chuť oslavovat měli, publikum je ale podle agenturních zpráv vypískalo. Velkým potleskem naopak přivítalo vůdce konzervativní opozice Jaroslawa Kaczyńského.
Jaroslaw Kaczyński v proslovu vyzdvihl roli svého nedávno zesnulého bratra při zakládání Solidarity v roce 1980. Lech podle něj jako tehdejší zaměstnanec v docích usiloval o více práv, zatímco někteří z těch, kteří dnes mají blízko k Tuskovi, chtěli rychle uzavřít kompromis s vládou.
Ke kritikům bratrů Kaczyńských patří dlouhodobě také Lech Walesa. Hlavním důvodem, proč se Walesa oslav nezúčastnil, je podle jeho vlastních slov nespokojenost se současným stavem Solidarity.
"Těší mě naše tehdejší vítězství," uvedl Walesa pro Märkische Allgemeine. Pokračoval ale kritikou.
"Ze slavného hnutí s desetimilionovou členskou základnou zbyly nevelké odbory s půl milionem členů. Dnešní Solidarita se stále honosí tehdejším úspěchem. Jediné, co z úspěchu ale zbylo, je název."
Porevoluční prezident vytýká dnešnímu vedení Solidarity, že se příliš zaplétá do politických mocenských bojů a nesoustředí se dostatečně na sociální otázky.
"Dnešní Solidarita tíhne k pravicově katolickému a populistickému prostředí," napsal server NZZ Online. "Tomuto prostředí dominuje Jaroslav Kaczyński a strana Právo a spravedlnost. Tato strana také například rozdmýchávala podezření, že Walesa spolupracoval s komunistickou tajnou službou."
Nezávislé odborové hnutí Solidarita vzniklo během vlny stávek v polských docích. Ačkoli nejdříve usilovalo pouze o lepší pracovní podmínky pro pracující, postupně se požadavky rozšířily, například o propuštění politických vězňů.
Hnutí, které bylo krátce po svém vzniku zakázáno, působilo i nadále v neoficiálních kruzích. Dodnes je považováno za jeden z nejvýznamnějších spouštěčů polských politických změn v roce 1989.