Zákon míří na bývalého předsedu vlády Donalda Tuska, který opozici do voleb vede. Jako premiér jednal s ruskými politiky, podle nynějšího vládního tábora se tak dopustil zrady. Zkušený politik Tusk, který byl i šéfem Evropské rady, dokázal sjednotit opoziční voliče a pro vládní konzervativce je tvrdým soupeřem.
"Přestože se vláda snaží tvářit, že zákon má být obecný, vzhledem k rétorice je jasné, že je namířený vyloženě na Tuska," prohlásil Michal Lebduška, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, který působí jako doktorand na Wroclawské univerzitě.
Tusk nyní stojí v čele strany Občanská platforma. Kdyby ho komise pro vyšetřování ruského vlivu shledala na základě nového zákona vinným, deset let by se nemohl účastnit veřejného života.
"Pro spoustu lidí představuje zákon poslední krok na cestě k autoritativnímu režimu," uvedla sociální antropoložka Mina Baginová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zákon podepsal poslední květnové pondělí polský prezident Andrzej Duda.
Následovala reakce. V neděli 4. června, na výročí prvních svobodných voleb v roce 1989, vyrazilo do ulic Varšavy 300 tisíc lidí. Šlo o největší demonstraci v Polsku za posledních 34 let. Demonstrovalo se i v jiných městech, a dokonce i v Paříži a Berlíně. Protesty zněly i proti předchozím rozhodnutí vládnoucí strany - omezování svobody médií, soudů nebo práva na potrat. A také proti inflaci, která v květnu dosáhla v zemi 13 procent.
V zemi se 38 miliony obyvatel se sice demonstrací zúčastnilo méně než půl milionu lidí, Baginová přesto uvádí, že akce svědčí o rozšířené nespokojenosti občanů s vládou. "Vzhledem ke kultuře protestů v Polsku je to stále obrovské číslo," zdůraznila.
Nový zákon kritizovala i Evropská komise. Do Varšavy pošle dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů. Obavy má z oslabení demokratických principů v zemi.
Krátce po podepsání zákona navrhl prezident Duda jeho úpravy. Nejprve je ale musí schválit parlament, do té doby může komise vzniknout a začít vyšetřovat. První výsledky může mít těsně před parlamentními volbami, plánovanými na říjen nebo listopad.
PiS ztrácí podporu
Analytik Lebduška uvádí, že se Právo a spravedlnost bojí o své postavení, a proto se zákonem přišla. "Pro vládní stranu nejsou průzkumy veřejného mínění dlouhodobě příznivé," řekl. Preference klesají od roku 2020, kdy strana prosadila potratový zákon, který téměř zakazuje možnost umělého přerušení těhotenství.
Na oslabení vládních konzervativců ukazuje i nejnovější průzkum z počátku tohoto týdne citovaný polským zpravodajským serverem Onet.pl. Uskupení opozičních stran v něm získalo 32 procent, sjednocená pravice 31 procent. Rozdíl je tak těsný, že se nachází v rámci statistické chyby, přesto je to poprvé, kdy vládní strana neobsadila první místo.
"Pro vládu to představuje problém, Právo a spravedlnost by musela mít podporou krajní pravice. Z téhle strany by pak mohla být vydíratelná," upozornil Lebduška.
Obava z opozice
Prohra ve volbách by pro vládní stranu, která je u moci od roku 2015, mohla znamenat i vymáhání právní odpovědnosti. "Tusk na demonstraci uvedl, že pokud vyhraje volby, chce se věnovat tomu, co nynější vláda dělala. Pro spoustu politiků to může být problém," upozornil Lebduška na možné obvinění z korupce, nepotismu či omezování svobody médií.
Volby, které přijdou, by tak mohly být osudové, říká Baginová. "Kdyby PiS opět vyhrála, tak by tímto zákonem odstranila opozici. Nemluvíme přitom jenom o politických stranách, ale také o aktivistech nebo učitelích, kterým se nelíbí, jaká témata vláda do školních osnov prosazuje," říká sociální antropoložka specializující se na Polsko. Výsledek ale nechce odhadovat. "Uvidíme, jak tento zákon ovlivní volby a jestli vůbec budou demokratické," líčí.
"Zásadní pro úspěch PiS je z mého pohledu to, že se jim celých osm let dařilo vést politickou agendu, a když se mluvilo o tématech, která jim nevyhovovala, dokázali od nich odvrátit pozornost. Ale díky zájmu, který zákon přitáhl, získala opozice pevnou půdu pod nohama a teď určuje agendu ona," myslí si Lebduška.
