"Konflikt by měl být urovnán na základě vzájemných ústupků. Náhorní Karabach a Arménie jsou připraveny ke stejným ústupkům, ke kterým bude ochoten Ázerbájdžán," prohlásil Pašinjan během rozhovoru s AFP v Jerevanu.
Válku podle arménského premiéra vyprovokovalo "aktivní zapojení" Turecka, které v konfliktu poskytuje "naprostou podporu" Ázerbájdžánu.
"Bez aktivního zapojení Turecka by tato válka nezačala. Je sice pravda, že ázerbájdžánské úřady aktivně podporovaly válkychtivou rétoriku během posledních 15 let, rozhodnutí zahájit válku však bylo motivováno plnou podporou Turecka," řekl.
Pašinjan je nicméně přesvědčen, že Rusko by Arménii pomohlo a splnilo své spojenecké závazky, kdyby to situace vyžadovala. Baku podle něj vede "teroristickou válku proti lidu bojujícímu za svou svobodu".
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.