Zpráva britského deníku měla čerpat z dokumentu připraveného pro ukrajinské ministerstvo obrany. O tom, že Kyjev vyvíjí jaderné zbraně, se snaží od začátku ruské agrese opakovaně přesvědčovat svět i propagandisté ruského prezidenta Vladimira Putina. Vedoucí výzkumu Projekt pro řízení atomu Mariana Budjerynová z Harvard Kennedy School považuje tvrzení Kremlu za nebezpečné nesmysly.
Pravdou podle Budjerynové je, že Ukrajina má tuny vyhořelého paliva, zejména z černobylských reaktorů RBMK, které obsahuje potenciálně velké množství plutonia vhodného pro výrobu zbraní. "Během roku by Ukrajina potenciálně mohla separovat devět kilogramů plutonia. Z nich by bylo možné sestrojit podobnou bombu, jako byl Fat Man (zbraň, kterou Američané svrhli na japonské Nagasaki)," tvrdila Meduze autorka knihy Dědictví bomby: kolaps Sovětského svazu a jaderné odzbrojení Ukrajiny.
Oddělit malinké kousky plutonia by dokázali za nepřetržitého provozu v Ústavu jaderného výzkumu v Kyjevě, který se ale nachází uprostřed města. Ukrajina by také podle Budjerynové musela disponovat špičkovými inženýry, radiochemiky a fyziky, aby dokázala zkonstruovat jadernou hlavici. "Podstata plutoniové bomby spočívá v tom, že konvenční výbušniny jsou ve velmi složitém uspořádání a explodují přesně ve stejné milisekundě, přičemž stlačí hmotu dohromady, což spustí jadernou reakci a uvolní energii," popisuje výzkumnice.
"Pokud by se opravdu podařilo Ukrajincům bombu vytvořit, co uděláte v roce 2024 se zařízením typu Fat Man?," ptá se rétoricky Budjerynová. Podle ní šlo o obrovskou gravitační bombu, kterou muselo nad cíl dopravit letadlo. "Chcete-li mít důvěryhodný odstrašující prostředek, musíte ho umět dopravit k cíli. A my nevíme, zda má Ukrajina vyvinutou balistickou střelu, která by správně udeřila," tvrdí výzkumnice.
Ukrajina také disponuje zásoby uranové rudy. Proces výroby bomby z tohoto materiálu by byl velmi náročný. "Přepracování nebo obohacování by bylo těžké skrýt," říká Budjerynová. Zapotřebí by bylo sta tisíce odstředivek. "U uranu musíte mít 23 kilogramů na jednu bombu," doplňuje výzkumnice s tím, že kromě jaderného materiálu je potřeba mnoho dalších komponent.
"Severní Korea a Pákistán na to přišly, Írán se o to úspěšně snaží - a to nejsou země, které považujeme za super technologicky vyspělé. Ale zabralo jim to čas a spoustu pokusů a omylů, a to nejsou věci, které by Ukrajina nyní měla," upozorňuje Budjerynové.
Vědkyni zpráva ukrajinského Centra pro armádní, konverzní a odzbrojovací studia, ze které čerpaly Timesy, překvapila. "Myslím, že z té zprávy lze rozpoznat rozčilení velmi seriózních lidí," myslí si výzkumnice, podle které Ukrajince musí iritovat věčné strašení jadernými zbraněmi ze strany Ruska.
"Překvapilo by mě, kdyby Ukrajinci měli nějaký tajný minijaderný program, kdyby se v těchto prohlášeních měli o co opřít. Ohromilo by mě, kdyby se jim něco takového podařilo, vzhledem k tomu, jak jsou prošpikovaní ruskými špiony," uzavřela rozhovor pro Meduzu vedoucí výzkumu Projekt pro řízení atomu na Harvard Kennedy School.
