Praha - Irové v pátečním referendu rozhodli o tom, že ratifikují Lisabonskou smlouvu upravující budoucí fungování Evropské unie. Oči celé sedmadvacítky a potažmo i celého světa se tak upřely na Česko.
A přicházejí už první výzvy. Švédsko, které předsedá Evropské unii, pozvalo premiéra Jana Fischera a předsedu Evropské komise Josého Barrosa na středu do Bruselu.
Mluvčí vlády Roman Prorok nicméně řekl, že schůzka je plánovaná už několik dní. Zároveň citoval svého šéfa, že irské ano je dobrou zprávou pro ambice a cíle EU; proto premiér věří, že i v ČR se ratifikaci podaří co nejdřív dokončit, aby smlouva mohla vstoupit v platnost do konce roku 2009.
Naopak do Prahy vyšle premiér Fredrik Reinfeldt svou emisarku, ministryni pro evropské záležitosti Cecilii Malströmovou.
Ze zbylých států, kde ratifikační listiny dosud nebyly podepsány, je to právě Česká republika, která přidělává Bruselu nejvíce starostí. Další z odpůrců smlouvy, polský prezident Lech Kaczyński, totiž slíbil, že ratifikační listinu v případě irského souhlasu podepíše hned v pondělí nebo v úterý. Německo ratifikovalo smlouvu minulý pátek.
Klaus: Je to jako nechtěný fotbalový zápas
Lisabon se v souvislosti s irským referendem znovu stává tématem české politiky i vnitrostranického boje v ODS. Čeští euroskeptici se v sobotu vypravili na Hrad podpořit prezidenta Václava Klause, aby smlouvu nepodepisoval. Mezi účastníky pochodu měl být i primátor Pavel Bém, rival Mirka Topolánka v ODS.
Klaus třem stovkám účastníkům pochodu poděkoval a podle očekávání kritizoval, že se referendum po prvotním "ne" opakovalo. Přirovnal to k fotbalovému zápasu mezi Českem a Slovenskem, u kterého se nelíbil výsledek.
"Kdyby to náhodou dopadlo trochu jinak, bylo by i třetí a další referendum," řekl. "Irové měli poslední šanci, aby něco řekli. Po irském referendu už žádné referendum v Evropě nikdy nebude."
Ke svému bývalému předsedovi se v zásadě přiklonila i ODS. Uvedla, že po referendu a chystaném polském podpisu už není pro pozici Česka jiné řešení než dokončení ratifikačního procesu.
Grémium ODS v prohlášení respektuje výsledek irského referenda, ale konstatuje, že vynucené opakování referenda prohlubuje deficit demokracie v Evropě a zvyšuje nerovnost mezi malými a velkými zeměmi.
Naopak předseda ČSSD Jiří Paroubek výsledek přivítal s tím, že právě malé a střední státy mají ve svém národním zájmu silnou a efektivně fungující Evropskou unii.
| Diskutujete: Kolikrát hlasovat o Lisabonu? A má Klaus říct ANO? |
Bude to smršť
Jediným státem, kde se de facto ratifikace dokumentu zasekla, nyní tedy zůstává Česko. Tlak, kterému budeme vystaveni, tak bude enormní a vláda si toho je vědoma.
"Bude to smršť, jakou jsme ještě neprošli. Až dosud se všichni zajímali o to, co se děje v Irsku, teď budou všechny kamery upřeny na nás," řekl Aktuálně.cz ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. "Takovou skluzavku bez konce jsem v diplomatické kariéře ještě nezažil."
Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek výsledek referenda přivítal a šéf nejsilnější lidovecké frakce Joseph Daul už v reakci v sobotu po poledni vyzval prezidenty Polska a Česka, aby ratifikaci ve svých zemích dále nezpožďovali. Z členských zení už zazněla tato výzva z Elysejského paláce.
I předseda Evropské komise José Barroso vyzval Česko k podpisu, nicméně řekl, že Evropská unie musí respektovat ústavní procedury v Česku. Věří, že ČR smlouvu ratifikuje: Klaus mu prý v květnu řekl, že na konci proti ratifikaci nebude.
Český prezident už v pátek večer nicméně České televizi řekl, že o podpisu zatím neuvažuje - a nyní mu to neumožňuje ani zákon. Musí vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu, který posoudí stížnost skupiny senátorů.
Klausovým spojencem zůstávají britští konzervativci: ti znovu potvrdili, že se nevzdávají možnosti uspořádat o Lisabonské smlouvě referendum, pokud vyhrají na jaře volby. V britském listu The Times to uvedl stínový ministr zahraničí William Hague.
"Irsko není konec ratifikačního procesu, jen důležitá část," řekl Hague v souvislosti s pátečním referendem a připomněl předpokládané zdržení v České republice.
Jak dál?
Lisabonská smlouva je pro EU klíčový dokument. Po neúspěšné Euroústavě jde o další pokus, jak fungování Unie reformovat. Nyní se společenství řídí Smlouvou z Nice z roku 2003. Tehdy však měla EU 15 členů, teď jich má 27.
Pokud Lisabonská smlouva nevstoupí v dohledné době v platnost, způsobí to na evropské půdě velké zmatky. Přestože mandát současné Evropské komise končí už 31. října, není nyní například jasné, podle jakého klíče bude příští komise sestavována - zda dle Lisabonu nebo dle Nice.
Francouzský deník Le Monde v pátek napsal, že Francie a Německo učiní všechno pro to, aby přiměly Václava Klause k ratifikaci smlouvy. Velký tlak ze strany Francie očekává i sama vláda.
Diplomacie skrze média
"Česká republika se nadlouho naposledy dostane do pozornosti médií i ostatních zahraničních zemí, pak už zase nebudeme nikoho zajímat," říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Václav Bacovský.
"Nemyslím si ale, že bychom byli vystaveni velkému přímému tlaku a postranním čachrům, telefonáty na vládní politiky však samozřejmě čekat můžeme. Ostatní země to skrze ně budou monitorovat a dávat tak najevo, jakou pozornost tomu připisují."
Podle šéfredaktora serveru Euractiv.cz Jana Vitáska bude záležet také na tom, jak si budou evropští politici pouštět pusu na špacír ve svých zemích.
"Přirozeně, že se na nás pozornost obrátí. Diplomatický tlak očekávám, mediální tlak bude záležet na tom, jak moc na nás budou chtít politici tlačit skrze svá domovská média," myslí si Vitásek.
Lisabon u soudu
Lisabonská smlouva prošla v Česku oběma komorami parlamentu a zbývá pouze podpis prezidenta. Klaus, který je velkým odpůrcem dokumentu, ale čeká na vyřwešení stížnosti sedmnácti senátorů, většinou z ODS.
Ti stížnost podali 29. září. Považují Lisabon za nekompatibilní s Ústavou České republiky, protože podle nich usiluje o vytvoření evropského "superstátu".
Nelíbí se jim také údajná právní nepřehlednost dokumentu. Napadají rovněž předchozí dva smluvní pilíře EU - Římské smlouvy z roku 1958 a Maastrichtskou smlouvu z roku 1994. Ústavní soud už se jednou pasážemi Lisabonské smlouvy zabýval, nyní ji bude zkoumat jako celek.
Soudci začnou o dokumentu rozhodovat za měsíc. Pokud by nakonec schválen nebyl, pověst České republiky podle odborníků utrpí, ale o hororový scénář nepůjde.
Horor to nebude
"Nebude to znamenat ztrátu komisaře, jak se nám hrozí," říká Vitásek. "Znamenalo by to posun do nějaké znevýhodněné pozice na diplomatické rovině, ale že by s námi přestali mluvit nebo jednat, tak to ne."
Podobného názoru je i Balcovský. "Vliv České republiky v EU je úměrný její velikosti a počtu obyvatel," řekl Aktuálně.cz.
"Ztratíme zbytek vlivu v otázkách, kde musíme o tento vliv tvrdě vyjednávat. Na diplomatické rovině to mít dopady bude, ale zůstaneme dál členy Unie a jednat s námi samozřejmě budou."
