Stačí si sednout k počítači, přiložit elektronický průkaz, zadat kód a vybrat kandidáta. I tak mohou vypadat estonské volby.

"Počet hlasujících nás příjemně překvapil. Já osobně jsem ani tak velké číslo neočekával," řekl agentuře Reuters místopředseda komise Epp Maaten.

Volit se v Estonsku bude již tuto neděli 4. března.

Podle nejnovějších průzkumů preferencí vede poměrně zřetelně Estonská strana středu (EKK) bývalého premiéra a starosty Tallinnu Edgara Savisaara, která by měla dostat 25 procent hlasů.

Druhá je Reformní strana (RE) současného premiéra Andruse Ansipa a Lidové strany v čele s Villuem Reiljanem.

Do parlamentu by se tentokrát měla pohodlně dostat i strana Zelených, která má 12 procent preferencí.

Klady a zápory internetového hlasování

V případě internetového hlasování se ze všech stran ozývají hlasy odpůrců. Zatímco jako nejčastější důvod pro se uvádí vyšší volební účast a rychlost sčítání hlasů, kritici nejmodernějšího způsobu hlasování upozorňují na bezpečnostní rizika.

A své o internetových volbách ví také ve Spojených státech, Švýcarsku nebo Británii.

Není to složité. Volič se díky elektronickému průkazu, speciální elektronické čtečce a PIN kódu dostane na internetovou volební stránku. Zde vybere svého favorita, volbu potvrdí dalším kódem a elektronickým podpisem.

Nejdůležitější rozdíl oproti běžným volbám spočívá v Estonsku v tom, že volič může až do ukončení hlasování své rozhodnutí změnit. To ostře kritizuje například bývalý estonský prezident Arnold Rüütel. Podle něj možnost měnit odevzdaný hlas zvýhodňuje internetové voliče oproti těm tradičním.

E-stonia udává směr

Nejmenší a nejméně lidnatá pobaltská země je pověstná nadšeným přístupem k novým technologiím, za což si vysloužila přezdívku "e-stonia".

O volbách přes internet se v Estonsku začalo hovořit v roce 2001 a o rok později vláda zavedla elektronické průkazy, které mělo k loňskému květnu 930 000 z 1,4 milionu obyvatel země.

Nejmenší a nejméně lidnatá pobaltská země je pověstná nadšeným přístupem k novým technologiím, za což si vysloužila přezdívku | Foto: Aktuálně.cz

Přístup k internetu má v Estonsku 39 procent domácností a jen Slovinsko je na tom z nových členských zemí EU lépe. Pro srovnání - průměr EU činí 48 procent, v Česku mělo loni podle statistiků připojení k internetu 29 procent domácností.

Estonci mohli přes internet poprvé hlasovat v říjnu 2005 při obecních volbách, které však nesplnily očekávání, protože 9317 lidí hlasujících přes internet činilo pouhých 1,85 procenta všech voličů. K těmto volbám navíc přišlo nejméně voličů ze všech dosavadních obecních voleb.

Vládní činitelé to omlouvají tím, že v té době mělo ještě málo Estonců na svých počítačích speciální čtecí zařízení, jehož cena se nyní pohybuje kolem 20 eur (asi 560 korun). Také ID průkazy nebyly v té době tak běžnou záležitostí, jako je tomu nyní.

Pokusní králící: Švýcarsko, USA, Británie

Dalším průkopníkem internetového hlasování je Švýcarsko.

V lednu 2003 se "pokusnými králíky" stali obyvatelé ženevské čtvrti Anieres, kteří si v místním referendu o financování tamní restaurace mohli vybrat, jestli půjdou do volební místnosti, pošlou hlas poštou anebo odevzdají hlas po internetu.

V USA použila internet jako první Arizona při prezidentských primárkách demokratů v roce 2000. | Foto: Reuters

V USA použila internet jako první Arizona při prezidentských primárkách demokratů v roce 2000 a přes internet tehdy volilo 41 procent hlasujících. O tři roky později se připojil Michigan a přes internet také mohou hlasovat američtí vojáci v zahraničí.

V roce 2002 poprvé volila elektronicky Británie. V Sheffieldu a Liverpoolu měli občané na výběr kromě SMS zpráv, telefonu, digitální televize a klasické pošty také internet.

Voleb se zúčastnilo o dvanáct procent více voličů a 41 procent využilo alternativní hlasování (17 procent internet a telefon).