Mezi Rusy a Estonci zuří spor

rst, ČTK
10. 11. 2005 15:57
Tallinn - Rusko odmítlo vydat estonskému ministrovi zahraničí Urmasi Paetovi vízum.

Zabránilo mu tak zúčastnit se mezinárodní dvoudenní konference v Petrohradě na téma Spolupráce EU a Ruska.

Moskva to zdůvodnila tím, že Paetovi "chybí oficiální pozvání" ruského ministerstva zahraničí. Tallinn však v této záležitosti vidí spíše ruskou provokaci a arogantní chování.

Podle estonského deníku Postimes konferenci formálně pořádá kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina, vystupovat na ní má i Putinův zvláštní pověřenec pro EU Sergej Jastržembskij.

Kromě dalších hostí se měl konference zúčastnit rovněž estonský ministr pro regiony Jaan Ounapuu. Ten dostal od ruského velvyslanectví v Tallinnu čtyřdenní vízum bez problémů. Když se však dozvěděl, že jeho kolegovi Paetovi byl vjezd odmítnut, účast ze solidarity odmítl.

Moskva: nemá pozvání od ministerstva

Paet sám označil ruský postup za politováníhodný. Podle Ounapuua je pro Estonsko "nepřípustné" umožnit jinému státu vybírat si, které jeho ministry vpustí a které ne. Nejmenovaný americký diplomat podle agentury DPA označil postup Ruska za "skandální", zvlášť když šlo o konferenci o vztazích Ruska s EU, jejímž členem Estonsko je.

umístění Estonska v rámci Evropy
umístění Estonska v rámci Evropy | Foto: Ministerstvo zahraničí Estonska

Moskva podle agentury AFP odůvodnila odmítnutí víza tím, že "když ministru Paetovi chybí oficiální pozvání, bylo by vydání víza v rozporu s ruskými předpisy o přijímání vysokých zahraničních představitelů". Podle těchto předpisů ruská strana zajišťuje hostům po dobu jejich pobytu přepravní prostředky, telekomunikační spojení a osobní bezpečnost, tedy tělesné strážce. "Protože ale oficiální pozvání chybí, nebylo by Rusko schopno zajistit ministrův pobyt na náležité úrovni."

Tallinnská média vidí za postupem Moskvy "pomstu" ruské strany za to, že estonský parlament v květnu při ratifikaci estonsko-ruské smlouvy o hranicích schválil dodatky, které hovoří o sovětské okupaci a požadují od Ruska finanční i územní kompenzace.

Spor o hranice trvá

Estonsko a Lotyšsko byly společně s Litvou v roce 1940 obsazeny Sověty na základě tajné dohody mezi tehdejším Sovětským svazem a Německem. Po německém útoku na SSSR pobaltské republiky formálně obnovily samostatnost, plně ale podporovaly nacistickou politiku. Sovětské síly obsadily Pobaltí znovu v roce 1944 při vyhnání německých vojsk, samostatnost získaly republiky zpět až v roce 1991.

Dohodu z roku 1939 označovanou jako Pakt Molotov-Ribbentrop, na jejímž základě bylo Pobaltí v roce 1940 Sověty obsazeno, kvalifikovala v roce 1989 tehdejší sovětská legislativa jako osobní rozhodnutí Josifa Stalina, které "bylo namířeno proti zájmům sovětského lidu". Obsazení Pobaltí v roce 1944 však Moskva považuje za "osvobození" a ani nynější ruské vedení už k tomu žádné další stanovisko zaujímat nechce. Věc považuje za vyřízenou.

Estonsko, ale stejně tak Lotyšsko, s nímž má obdobné problémy, se osamostatnily ve svých "sovětských" hranicích, které se oproti předválečným podle Moskvy změnily jen v detailech, a Rusko nevidí žádný důvod na tom cokoli měnit. Estonské dodatky k hraniční dohodě, otevírající údajně cestu estonským územním požadavkům, označil v létě prezident Putin za "absolutně nepřijatelné".

Důsledky Paktu Molotov-Ribbentrop tak stále zatěžují vzájemné vztahy Moskvy a pobaltských států, které jsou od května 2004 členy EU. Evropská komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová ale v létě odmítla zprostředkování mezi Moskvou a Tallinem a řekla, že historické spory si musejí země vyřešit samy.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Premiér Babiš se nemusí omlouvat bývalému poslanci Kalouskovi za výroky, které o něm pronesl ve Sněmovně. Dnešní verdikt soudu není pravomocný

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nové byty v Praze do konce června zdražily meziročně o 9,4 procenta, ukázala analýza

Prodejní ceny nových bytů v Praze na konci června meziročně vzrostly v průměru o 9,4 procenta na 118 480 korun za metr čtvereční. Proti prvnímu čtvrtletí stouply ceny o 5,6 procenta. Vyplývá to z aktuální analýzy developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group. Růst cen podle nich zrychlil kvůli převisu poptávky nad nabídkou, odrážejí se v něm i zvyšující se ceny stavebních materiálů.

"Prodeje jsou na rekordní úrovni již devět měsíců v řadě. Poptávku ženou stále velmi dostupné hypotéky a také obava ze znehodnocení úspor vlivem inflace. Na byty se dokonce tvoří pořadníky a nové projekty se z velké části vyprodají prakticky hned po uvedení na trh," uvedl zakladatel a šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský.

Z analýzy vyplývá, že během druhého čtvrtletí letošního roku se v metropoli prodalo rekordních 2650 nových bytů, počet nabízených jednotek se naopak snížil na 3350. Za celé pololetí se podle firem v Praze prodalo 4750 nových bytů, meziročně téměř dvojnásobek. Největší zájem lidé při koupi projevili o dispozice 2+kk, druhou prodejně nejsilnější pozici obsadily třípokojové byty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy