Toronto - "Tohle je nová doba s novými výzvami," prohlásila nedávno před novináři premiérka kanadské provincie Ontario Kathleen Wynneová.
Mluvila o řadě výzev.
Mezi jednu z nejdůležitějších ale podle ní patří způsob, jak pomoci lidem na okraji společnosti - chudým a nezaměstnaným. Kanadská politička proto představila experiment, který se má pokusit tuto oblast radikálně změnit. A zefektivnit.
Nejlidnatější kanadská provincie Ontario spustí v létě pilotní studii, během které poskytne vybraným chudým lidem všeobecný základní příjem.
Projekt bude během tří let testovat, zda je garantovaný příjem pro tuto skupinu lidí lepší než současné programy sociálního zabezpečení.
Pojďme to zjednodušit
Nápad řešit chudobu tímto způsobem má v kanadském Ontariu zastánce napříč politickými stranami.
Slibují si od toho zjednodušení systému sociálních dávek. A zvýšení zaměstnanosti.
Čtyři tisíce náhodně vybraných lidí ve věku 18 až 64 let budou v následujících třech letech dostávat od státu 16 989 kanadských dolarů (asi 312 600 korun) ročně.
Týká se to osob s nízkými příjmy, kteří žijí ve městech Hamilton, Thunder Bay a Lindsay.
Studie přijde ontarijskou vládu na 150 milionů kanadských dolarů (zhruba 2,76 miliardy korun).
"Nejde v žádném případě o přemrštěnou částku," tvrdí podle BBC premiérka kanadského Ontaria Wynneová.
Řada lidí v provincii, kteří se dostanou do ekonomických problémů, je zaměstnána jen na částečný úvazek a potřebuje další pomoc, aby se uživila.
Garantovaný základní příjem bude oproti dosavadním dávkám a podpoře při zdravotním postižení o něco vyšší.
Zároveň ale nebude potřebovat žádné úředníky ani byrokracii. Lidem, kteří pracují, se příjem sníží o 50 centů každý dolar, který vydělají, celkový garantovaný příjem jim ale zůstane.
"Náš cíl je jasný. Chceme zjistit, jestli základní příjem bude mít na lidi pozitivní dopad. Jestli jim tento nový přístup umožní rozvinout svůj potenciál," uvedla premiérka Wynneová.
"Lidé se budou moci vrátit do školy. Nebudou muset dál dělat špatně placenou práci. Budou moct dokončit střední školu a jít na univerzitu," řekl deníku The Globe and Mail Chris Ballard, ontarijský ministr zodpovědný za bydlení a boj s chudobou.
Účastníky experimentu bude vláda průběžně sledovat. Na závěr si vyhodnotí, jaký dopad má základní příjem na zdraví, vzdělání, bydlení a účast na trhu práce.
Garantovaný příjem získává čím dál větší podporu i mezi řadovými občany kanadské provincie Ontario.
Z nedávného průzkumu veřejného mínění, který tam provedla společnost The Forum Poll, vyplynulo, že 41 procent z celkem 1225 respondentů souhlasí s jeho zavedením.
Proti je jedna třetina a zhruba jedna čtvrtina dotázaných nezná odpověď.
Před pěti lety bylo přitom pro zaručený příjem jen 27 procent respondentů.
Kritici ale neskrývají obavy a nedůvěru. "Chudoba je mnohem více než jen nedostatečný příjem. Na chudobu mají vliv i věci, jako je mentální zdraví a závislosti - ty garantovaný příjem nevyřeší," tvrdí například Charles Lammnan z Fraserova Institutu pro web Global News.
Ve Finsku už to zkoušejí
Nápad zavést všeobecný základní příjem přitom není úplná novinka.
Nejdál se s ním na národní úrovni dostali Finové.
Tamní vláda zkušebně zavedla zaručený příjem od ledna letošního roku. Dva tisíce náhodně vybraných Finů v produktivním věku, kteří jsou momentálně nezaměstnaní, dostávají od státu 560 eur (asi 15 200 korun) měsíčně bez jakýchkoliv podmínek.
Peníze dostanou bez vyplňování formulářů, čímž ubude papírování.
Základní příjem jim navíc stát bude vyplácet následující dva roky, i když si najdou práci. Cílem je tedy motivovat lidi, aby byli aktivnější na trhu práce.
Někteří taky můžou pokračovat ve studiu, když budou zajištění základním příjmem. Jiným se díky tomu podaří rozjet vlastní byznys.
Dopady zaručeného příjmu pak Finové porovnají s kontrolní skupinou lidí stejného typu, kteří žádný takový příjem nemají.
V jiných zemích ale tento experiment nebudí důvěru.
Například Švýcaři garantovaný příjem loni v červnu v referendu odmítli.
Nejchudším skupinám obyvatel měl zajistit 2500 franků měsíčně (zhruba 62 500 korun) bez ohledu na to, zda dotyčný pracuje, nebo je nezaměstnaný.
Švýcarská vláda pak ale chtěla zrušit veškeré sociální dávky, podpory a příspěvky.
Experiment s garantovaným minimálním příjmem spustila v lednu 2017 taky nizozemská města Utrecht, Groningen, Tilburg a Wageningen.
A chystají se ho postupně vyhodnocovat.
