Brusel/Praha – Zimu, předjaří a jaro by nikdo v Evropě neměl trávit bez tepla a vůbec všech vymožeností, které umožňuje zemní plyn.
Moskva a Kyjev se po čtyřech měsících dohodly na obnovení dodávek ruského plynu na Ukrajinu. Což znamená, že by měl proudit bez problémů i dál do Evropy. Zhruba polovina ruského plynu určeného pro země Evropské unie míří ukrajinským potrubím.
Co je podstatné: dohoda podepsaná v Bruselu platí pouze do března. Co bude potom, těžko předvídat, podobně jako je nepředvídatelný další vývoj vojenského konfliktu na východě Ukrajiny.
Ustoupit museli podle obsahu textu zřejmě všichni. Ukrajina slíbila zaplatit dlužné částky ruskému Gazpromu rychle a všechny. Poté, co německá kancléřka Angela Merkelová Kyjevu ve středu nepřímo pohrozila, že bez dohody nedostane plyn ve zpětném směru ze západu, ani když by ho nutně potřeboval.
Rusko souhlasilo s tím, že v prvním čtvrtletí příštího roku Ukrajincům plyn zlevní ze 378 dolarů za tisíc krychlových metrů na 365 dolarů.
Evropská unie se podpisem odstupujícího eurokomisaře pro energetiku Güntera Oettingera zavázala, že bude garantem smlouvy a jakoby dohlédne na to, aby Ukrajina včas a bezezbytku zaplatila.
Zároveň garantuje, že Rusko splní své závazky a nenajde důvod k dalšímu přerušení dodávek.
Gazprom obnoví zásobování Ukrajiny příští týden, pokud Kyjev převede na jeho účty 1,45 miliardy dolarů. Do konce roku pak Ukrajina musí zaplatit 3,1 miliardy dolarů. Prý je má, ujistil v Bruselu ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan.
"Věříme tomu, že podpis EU pod dokumentem je zárukou splnění dohody," uvedl Prodan.
Možná vůbec nejspokojenější byl předseda Evropské komise José Barroso. Dnes mu končí mandát, takže důležitou dohodu stihl na poslední chvíli a svému nástupci Jeanu-Claudu Junckerovi zítra předá čistý stůl.
"Není žádný důvod, aby lidé v Evropě tuto zimu trávili v chladu," řekl Barroso.
Günther Oettinger, který v příští Komisi povede namísto energetiky digitální politiku, vidí v dohodě o plynu základ širší mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou.
Právě Oettinger byl dlouho skeptický. Podezříval ruského prezidenta Vladimira Putina, že chce Ukrajinu úplně odříznout od Azovského i Černého moře, a ještě na začátku týdne hodnotil šance na uzavření "plynového míru" padesát na padesát.
"Je to pro nás úspěch, protože bez dohody by byly ohroženy dodávky do Evropy, a tedy i příjmy Gazpromu," řekl listu Kommersant předseda moskevského Institutu pro energetiku a finance Vladimir Fejgin.
Zatím nejhorší krizi kvůli rusko-ukrajinským sporům zažila Evropa na začátku roku 2009, kdy plyn neproudil přes Ukrajinu na západ skoro tři týdny. Česká republika je dnes v lepší pozici než tehdy, protože plyn odebírá z více zdrojů.
