"Vybombardujeme vás zpátky do doby kamenné." Libanon je na prahu nového válečného konfliktu

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 10. 11. 2017 15:38
Soupeření mezi Íránem a Saúdskou Arábií probíhá na půdě několika zemí Blízkého východu. V Sýrii, Jemenu, ale i Libanonu. Ten patří mezi spojence Íránu. Právě libanonský premiér se ale nedávno objevil v saúdskoarabském Rijádu, kde oznámil, že končí ve své funkci. A pak zmizel.
Poslední válka mezi Izraelem a Hizballáhem se odehrála v roce 2006. Je to již několik let, co Hizballáh válčí v Sýrii na straně režimu Bašára Asada.
Poslední válka mezi Izraelem a Hizballáhem se odehrála v roce 2006. Je to již několik let, co Hizballáh válčí v Sýrii na straně režimu Bašára Asada. | Foto: Reuters

Bejrút/Rijád - Je neobvyklé, když premiér oznamuje svoji rezignaci na půdě jiného státu a po projevu zmizí.

Billboard s tváří premiéra Sáada Harírího v Bejrútu.
Billboard s tváří premiéra Sáada Harírího v Bejrútu. | Foto: Reuters

Libanonský ministerský předseda Saad Harírí to tak udělal. Prohlášení o odchodu z funkce přečetl v saúdskoarabském Rijádu. Množí se tak spekulace, že ho Saúdové k tomuto kroku donutili a že ho dokonce zadržují v domácím vězení.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian uvedl, že podle informací Paříže to tak není a libanonský premiér má volnost pohybu.

Výzvy libanonských politiků k návratu Harírího domů jsou ale zatím marné.

Libanonská krize je součástí širšího konfliktu mezi dvěma nepřáteli na Blízkém východě: Íránu a Saúdské Arábie.

Nový konflikt roste

Harírí je sunnitský muslim a spojenec Saúdské Arábie, která se považuje za ochránce sunnitů v Libanonu, Sýrii a Iráku.

Naproti tomu Írán podporuje šíitské politické síly v regionu: libanonské hnutí Hizballáh, iráckou vládu, jemenské povstalce a syrský režim prezidenta Bašára Asada (ten tvoří hlavně alavité, kteří patří k šíitské větvi islámu).

Saúdská Arábie a Írán tak stojí z ideologických důvodů proti sobě a rozdmychávají konflikt i v dalších zemích, které jsou sektářsky rozdělené na sunnity a šíity.

Jejich novým vyhroceným "bojištěm" se nyní stává právě Libanon.

Izraelská hrozba Libanonu

Konflikt se postupně rodí a rozšiřuje - například o Izrael. Analytik tamního deníku Haaretz Amos Harel například napsal, že Saúdská Arábie se snaží Izrael poštvat proti Íránu a libanonskému hnutí Hizballáh. 

Oba jsou nepřátelé židovského státu. Vláda v Jeruzalémě označuje Írán za existenční hrozbu pro Izrael a izraelská armáda a Hizballáh vedly poslední velkou válku v roce 2006.

"Pokud se to znovu stane, vybombardujeme Libanon zpět do doby kamenné," hrozí i izraelský ministr výstavby a bývalý armádní generál Joav Gallant.

Vůdce hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh navíc obvinil Saúdskou Arábii, že požádala Izrael o bombardování Libanonu.

Mezitím nekončí ani další konflikty na Blízkém východě.

V Jemenu saúdská armáda bojuje na straně prezidenta proti šíitským rebelům, nazývaným Húsiové. Ti odpálili v sobotu rakety na Rijád, kterou saúdská protivzdušná obrana sestřelila. Z dodání rakety povstalcům Saúdové vzápětí obvinili Írán a jejich korunní princ Muhammad bin Salmán to označil za vyhlášení války.

V Sýrii zase Saúdové podporovali povstalce - a mezi nimi také islamisty. Asadův režim to ale s masivní vojenskou pomocí Ruska, Íránu a Hizballáhu přežil.

Vzniká koalice proti Íránu

Bývalý náměstek amerického ministra zahraničí Dov Zakheim uvedl v časopise Foreign Policy, že se formuje proti Íránu zřetelná aliance čtyř zemí: Spojené státy, Izrael, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.

"Na něčem se domlouvají, vypadá to jako kroky k většímu tlaku na Írán," uvádí Zakheim.

S tím souvisí i to, že Saúdská Arábie ve čtvrtek vyzvala své občany, aby co nejrychleji opustili Libanon.

A libanonský premiér Saad Harírí? Ve svém projevu k rezignaci taky oznámil, že na něj Hizballáh chystal atentát.

Stejně jako na jeho otce a bývalého premiéra Ráfika Harírího, kterého před dvanácti lety zabila nastražená bomba. Vyšetřování za účasti mezinárodních expertů tehdy dospělo k závěru, že za činem skutečně stálo libanonské militantní hnutí.

Vyhnání Syřanů z města Mizaiara byl jako odsun Němců ze Sudet po druhé světové válce, nenávist vůči uprchlíkům se naštěstí nevalila celý Libanonem. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Tenisté Evropy vedou v Laver Cupu po prvním dnu nad světem 3:1

Tenisté Evropy vedou po úvodním dnu Laver Cupu nad výběrem světa 3:1. Body výběru kapitána Björna Borga získali ve dvouhrách v Ženevě Dominic Thiem a Stefanos Tsitsipas, v týmu Johna McEnroea uspěl Jack Sock. Čtyřhru na závěr dnešního programu vyhrál domácí favorit Roger Federer s Alexandrem Zverevem nad Denisem Shapovalovem se Sockem 6:3, 7:5.

Rakušan Thiem v úvodním duelu třetího ročníku Laver Cupu odvrátil v duelu se Shapovalovem tři mečboly a nakonec Kanaďana porazil 6:4, 5:7 a 13:11. Američan Sock pak vyrovnal výhrou 6:1, 7:6 nad Italem Fabiem Fogninim a Evropu pak dostal znovu do vedení Tsitsipas, který v duelu debutantů přehrál dalšího Američana Taylora Fritze 6:2, 1:6, 10:7.

Úvodní ročník, který v roce 2017 hostila Praha, vyhrál tým Evropy a vloni v Chicagu trofej obhájil. V Ženevě bude vítěz znám v neděli.

Tenisový Laver Cup v Ženevě:

Evropa - Výběr světa 3:1 po prvním dnu

Thiem - Shapovalov 6:4, 5:7, 13:11, Fognini - Sock 1:6, 6:7 (3:7), Tsitsipas - Fritz 6:2, 1:6, 10:7, Federer, A. Zverev - Shapovalov, Sock 6:3, 7:5.

Další zprávy