Peking - Čínské námořnictvo podniklo dálkovou plavbu, která má před Západem demonstrovat, že je v případě potřeby schopné jednat a že se jeho mateřská země stává námořní velmocí.
Moderní torpédoborec, raketová fregata a čínská zásobovací loď dorazily do Baltského moře, kde se zúčastní společného cvičení s ruským námořnictvem.
Následovat bude další společné cvičení obou loďstev na Dálném východě nedaleko Japonska, které je spojencem USA.
Čínský státní deník Global Times, určený hlavně čtenářům v zahraničí, v komentáři jednoho z čínských expertů zmiňuje, že v případě Baltu jde o snahu "předvést Západu čínsko-ruskou strategickou koordinaci".
Nepřímo jde o ukázku podpory ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, který má napjaté vztahy s Evropou a USA.
A navíc, jak deník vyzdvihuje, je to i ukázkou toho, že Peking už má nyní loďstvo, které může operovat na otevřených oceánech.
První čínská námořní základna v zahraničí
Čínské lodě plující na Balt se zastavily i ve východoafrickém Džibutsku, kde byla tento měsíc otevřena první a zatím jediná čínská námořní vojenská základna v zahraničí.
Její stavba byla zahájena oficiálně loni, ale tehdy ještě Peking uváděl, že jde o "logistické zařízení."
Ještě před oznámením o otevření vojenské základny se tam přitom objevili čínští vojáci.
Čína buduje nyní svá logistická zařízení na několika místech v indickém oceánu, například v pákistánském přístavu Gwadar.
V čínském tisku se objevily návrhy, aby námořnictvo zřídilo až 18 zahraničních vojenských základen.
Tiché ponorky jako konkurence Spojeným státům
Peking chce, pokud jde o námořní sílu, konkurovat Spojeným státům. Zatím zřejmě ve spojení s Moskvou, později samostatně.
Plánuje například v následujících letech postavit šest letadlových lodí, které by měly být alespoň částečnou protiváhou jedenácti amerických plavidel.
Doposud má Čína pouze jednu letadlovou loď, která podle odborníků slouží pro získávání zkušeností pro stavbu a provoz dalších. Získala ji úpravou asi 300 metrů dlouhé staré sovětské letadlové lodi, kterou na konci 90. let bez vybavení zakoupila od Ukrajiny.
Nové lodi přitom mají být větší a umožnit snazší a rychlejší start letadel.
"V Číně se dlouho diskutovalo o tom, zda by země měla stavět letadlové lodi nebo ponorky. Tahle debata ale nakonec vyhasla, protože Čína si nyní může dovolit obojí," uvedl pro televizní stanici CNN Tchung Čao z pekingského think-tanku Carnegie-Tsinghua Center for Global Policy.
Čína nyní v snaze se vyrovnat USA staví nové, údajně velmi tiché ponorky s jadernými raketami a také nové útočné ponorky určené k ničení nepřátelských podmořských plavidel.
