Berlín/Vídeň/Praha - Rodiny i zprostředkovatelské firmy překotně shánějí soukromé pečovatelky z Česka k seniorům v Německu, Rakousku a dalších zemích na Západě.
Fungují podobně jako au pair - se starým, často nemocným člověkem, o něhož pečují, tráví přímo v jeho bytě 24 hodin denně.
Inzerátů je plný internet. Strmý nárůst zájmu o pečovatelky "na volné noze" dokládá i statistika, kterou Aktuálně.cz získalo z Rakouska.
Ještě v roce 2008 jich tam podle údajů SVA (Sozialversicherung der gewerblichen Wirtschaft, česky Sociální pojištění živnostníků) evidovali asi 16 000. Po otevření rakouského pracovního trhu v roce 2011 číslo vzrostlo na 40 000.
A loni už v Rakousku pracovalo rekordních 50 694 "soukromých" pečovatelek.
Suverénně nejvíc - 27 148 - jich přišlo ze Slovenska. Následují Rumunky, Maďarky, Polky, Bulharky a Češky.
Snadný výdělek? Ne
"Hlavním motivem (pro odchod do ciziny jako pečovatelka) je jednoznačně výše odměny, respektive mzdy. Ve Švýcarsku je to například u zdravotní sestry až k 100 000 Kč hrubého měsíčně," vysvětluje Jiří Horecký z české Asociace poskytovatelů sociálních služeb.
Soukromé "pečovatelky na 24 hodin" si podle ankety, kterou mezi Češkami v cizině dělalo Aktuálně.cz, vydělají většinou mezi 1200 a 1800 eury za měsíc (31 080 až 46 620 Kč). Bydlení mají zadarmo.
V porovnání s platy v oboru v Česku tedy dostávají podstatně víc, snadno vydělané peníze to však nejsou.
"Pokud se někdo chce starat o samostatně žijícího seniora, měl by mu být schopen dát víc, než že ho nakrmí a posadí před televizi," upozorňuje šestadvacetiletá Petra Dvořáková, která se v Německu 18 měsíců starala o starého pána s Alzheimerovou chorobou. #box2
"Stejně důležité je, aby si s ním popovídal, prohlédl fotky, prostě se mu věnoval lidsky. Pokud ten člověk trpí demencí, bez dlouhého vysvětlování se to neobejde."
Kdo neumí německy, stěží v takové zkoušce obstojí.
Netradiční učebnice
"V hlavách českých žen stále převládá velká nechuť učit se němčinu. Radši sedí v Čechách na pracovním úřadě nebo pracují v nelidských podmínkách za minimální mzdu. Přitom je pár kilometrů za hranicemi tolik volných míst," diví se sedmačtyřicetiletá soukromá pečovatelka Vladimíra Černá, která rodiny v cizině střídá už tři roky.
Právě se zvládnutím jazyka na úrovni, kterou potřebují, má českým pečovatelkám pomoci nová iniciativa BID - Betreuerinnen - Qualifizierung in Deutsch (Kvalifikace pečovatelek v němčině), jejímž cílem je vytvořit studijní materiály, které je na práci v německy mluvících zemích lépe připraví.
"Budou přesně na míru," řekla Aktuálně.cz koordinátorka projektu pro Českou republiku Martina Honsová. "Chceme v nich postihnout základní kulturní rozdíly, upozornit na problematické situace, se kterými by se mohly pečovatelky setkat."
Netradiční "učebnice" mají vzniknout do konce příštího roku. A to nejen v Česku, ale i v dalších sedmi zemích střední a východní Evropy.
"Východní" péče je levnější
Nezájmu o výukové materiály se Martina Honsová bát nemusí. Německé a rakouské rodiny shánějí celodenní pečovatelky čím dál častěji.
A čím dál častěji si volí pracovní sílu z východní Evropy, protože na tu domácí zkrátka nemají.
Jen pro srovnání: Přijede-li německá pečovatelská služba za klientem a provede na místě takzvanou "malou péči" (čištění zubů, umytí, oblečení, doprovod na toaletu), zaplatí za ni rodina kolem 10 eur. "Velká péče" (navíc osprchování a umytí hlavy) - taktéž jednorázová - stojí 15 eur.
Východoevropská celodenní pečovatelka ji přitom stojí kolem 60 eur denně.
Služba 24 hodin v kuse
Na druhou stranu - "24hodinové pečovatelky z Východu" nemusí být pro německé a rakouské rodiny vždycky tou nejlepší volbou.
"Příbuzní se musejí odpoutat od představy, že získají pečovatelku, která bude skutečně k dispozici 24 hodin v kuse," upozorňuje Němce Katrin Andruschowá z nadace Stiftung Warentest, která testuje zboží a služby na německém trhu.
Pokud se pečovatelka s nikým nestřídá, nemůže práci zvládnout (byť to zprostředkovatelské agentury často tvrdí). Zvlášť ne u nemocných seniorů, kteří třeba několikrát za noc vstávají.
"Vždycky záleží na tom, k jaké rodině se dostanete," potvrzuje i soukromá pečovatelka Vladimíra Černá. "Psychicky to dost vyčerpává, někdy je to náročné i fyzicky, zaleží na stupni postižení osoby, o kterou se staráte," říká.
První díl textu (mj. o tom, proč se české pečovatelky ze Západu často předčasně vrací) NAJDETE ZDE.
