Mezi zproštěnými je například právník německého původu Jürgen Mossack, jeden ze zakladatelů advokátní kanceláře Mossack Fonseca, která podle obžaloby daňové úniky spoluorganizovala. Kromě toho soudkyně Baloísa Marquínezová zastavila stíhání dalšího spoluzakladatele kanceláře Ramóna Fonseky Mory, který v květnu zemřel.
Při shromažďování důkazů ze serverů mezitím zaniklé kanceláře Mossack Fonseca nebylo možné zajistit důkazní řetězec. Ostatní důkazy kromě toho nebyly dostatečné a přesvědčivé, uvedla soudkyně. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na soud ve městě Panama.
Soud se začal na začátku dubna zabývat aktivitami panamské právní firmy Mossack Fonseca, která ukončila svou činnost v roce 2018. V roce 2016 světová média v reportážích o takzvaných Panamských dokumentech popsala, jak někteří klienti právní kanceláře ukrývali peníze před finančními správami svých zemí. Média se při své investigativní práci opírala o zhruba 11,5 milionu dokumentů, z právní firmy unikly. Dokládaly mimo jiné různé finanční struktury a postupy, jak ukrýt peníze před zdaněním.
Uniklé dokumenty se týkaly více než 214 000 subjektů z 200 zemí světa. Schránkové společnosti zakládaly nebo využívaly stovky známých osobností světového byznysu, politiky, sportu či řada celebrit. Bylo mezi nimi pět hlav států a blízcí příbuzní nejvyšších představitelů dalších 40 zemí. Na rozkrytí kauzy se podílelo téměř 400 investigativních novinářů z více než 800 zemí.
Kvůli kauze Panama Papers rezignoval islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson či španělský ministr průmyslu José Manuel Soria. Služeb panamské kanceláře využívali například i lidé z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, ukrajinského exprezidenta Petra Porošenka nebo argentinské hlavy státu Mauricia Macriho. Britský expremiér David Cameron, který je v současnosti ministrem zahraničí, čelil kritice kvůli offshorovému investičnímu fondu svého otce. V kauze figurovali například i argentinský fotbalista Lionel Messi či španělský režisér Pedro Almodóvar.
Stovky novinářů a rok práce
Kauza vypukla 3. dubna 2016, kdy několik předních světových médií začalo zveřejňovat dokumenty panamské právní firmy Mossack Fonseca, ze kterých vyplynulo, že firma pomáhala svým klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti.
Zpracování informací o fungování firem v daňových rájích trvalo novinářům rok. Jako první se k dokumentům dostali na jaře 2015 díky anonymnímu zdroji reportéři německého listu Süddeutsche Zeitung, kteří se ale rozhodli spolupracovat s kolegy, protože zpracování 2,6 terabajtu dat neboli více než 11,5 milionu jednotlivých listin bylo nad jejich síly.
Jednalo se o největší únik dokumentů, s nímž kdy měli novináři co do činění, až do kauzy Pandora Papers z října 2021. Tato kauza podezřelých finančních transakcích stovek politiků a dalších osobností z více než 90 zemí je založena na téměř 12 milionech dokumentů a 2,94 terabajtu utajovaných informací. Únik diplomatických depeší zveřejněných serverem Wikileaks v roce 2010 měl objem 1,7 gigabytu, aféra kolem daňových dohod firem s Lucemburskem zvaná Luxleaks, která se rozhořela v listopadu 2014, se zakládala na čtyřech gigabytech dat.
Novináři ze Süddeutsche Zeitung za pomoci 400 kolegů z více než stovky mediálních organizací z asi 80 zemí světa a Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) zjišťovali, jak byznys se schránkovými offshoreovými firmami funguje a kdo všechno se do něj zapojil.
Uniklé informace pocházejí z období více než tří desítek let: ty nejstarší jsou ze 70. let minulého století, ty nejčerstvější ze začátku roku 2016. Jedná se zejména o dokumenty ve formátu PDF, e-maily a obsah firemních databází. Složka každé konkrétní schránkové firmy obsahuje všechny související materiály.
Dokumenty se týkají více než 214 000 subjektů z 200 zemí světa. Z vyhledávání se zjistilo, že schránkové společnosti zakládaly nebo využívaly stovky známých osobností světového byznysu, politiků, sportovců či celebrit. Mezi jmény bylo pět hlav států a blízcí příbuzní nejvyšších představitelů dalších 40 zemí.
Kvůli kauze rezignoval islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson či španělský ministr průmyslu José Manuel Soria. Služeb panamské kanceláře využívali například lidé z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina, ukrajinského exprezidenta Petra Porošenka nebo bývalé argentinské hlavy státu Mauricia Macriho. Britský expremiér David Cameron, který je v současnosti ministrem zahraničí, čelil kritice kvůli offshorovému investičnímu fondu svého otce. V kauze figurovali například i argentinský fotbalista Lionel Messi či španělský režisér Pedro Almodóvar.
Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku ukázaly uniklé dokumenty firmy Mossack Fonseca také na 283 Čechů.
Prosté vlastnictví offshoreové firmy automaticky neznamená porušení zákona. Tím může být třeba její konkrétní využití k praní špinavých peněz či daňovým únikům. Společnost Mossack Fonseca se hájila tím, že za 40 let své existence nikdy nebyla obviněna z kriminální činnosti. Počátkem roku 2017 ale byli dva hlavní společníci kanceláře, Ramón Fonseca a Jürgen Mossack, vzati do vazby a obviněni z praní peněz v souvislosti s největším korupčním skandálem posledních desetiletí v Brazílii.
Firma Mossack Fonseca poté ukončila v březnu 2018 svoji činnost. V prohlášení uvedla, že se v kauze stala obětí kybernetického útoku a že jí vznikly "nenapravitelné škody". Za ty podle ní může poničení pověsti, odříznutí od finančních zdrojů a neregulérní jednání některých panamských úřadů.
Negativní publicita kolem kauzy a hrozba, že se ocitne na mezinárodní černé listině jako nespolupracující daňový ráj, přiměly Panamu k podepsání mezinárodní daňové dohody, kterou země začala uplatňovat od roku 2018.
