reklama
 
 

"Zabijete farmáře." Dodavatelé se bouří kvůli zákazu palmového oleje, hrozí bojkotem

6. 4. 2019 11:06
Indonésie a Malajsie, které se stále potýkají s vysokým množstvím lidí žijícími pod hranicí chudoby, našly před více než 30 lety cestu, která zaručovala části obyvatel obživu a zároveň zlepšení ekonomiky země. Tyto státy na jihovýchodě Asie vsadily na pěstování palmy olejné, produkující žádaný palmový olej, který lze díky jeho nízké ceně nalézt v potravinách, kosmetických výrobcích a biopalivech. Nové evropské nařízení by ale mohlo produkci palmového oleje výrazně omezit.

V 80. letech minulého století malajská vláda zapůjčila místním farmářům půdu pro pěstování palem olejných a dnes tito malí zemědělci vlastní až 40 procent palem v zemi. V sousední Indonésii je situace podobná. Mimo jiné díky produkci palmového oleje tu loni poprvé v historii klesl počet lidí pod hranicí chudoby pod deset procent.

Tento stav ale nemusí vydržet dlouho. Ve světě se čím dál častěji mluví o dopadech výroby palmového oleje na životní prostředí, kvůli němuž se kácí pralesy a přirozené stromy se nahrazují výnosnými palmami.

Dalším významným zákazníkem, který palmový olej odmítne, může být navíc celá Evropská unie. Letos v březnu Evropská komise předložila členským státům k projednání návrh, který by ukončil podporu biopaliv, u nichž je velké riziko nepřímé změny ve využívání půdy. U palmového oleje jde o zmíněné kácení pralesů. Pokud se členské státy na návrhu shodnou, snížila by se do konce roku 2030 průmyslová spotřeba palmového oleje na nulu.

Proti tomu se ale bouří dodavatelské země z jihovýchodní Asie. "Zákaz palmového oleje ovlivní úroveň chudoby. Zabije to Indonésany," řekl například hongkongskému deníku South China Morning Post indonéský ministr pro námořní záležitosti Luhut Pandjaitan.

"Čtyřicet procent indonéského palmového oleje je pěstováno malými zemědělci, kteří se snaží zvýšit své příjmy," dodal politik s tím, že palmový olej podle něj v zemi zaměstnává přes 17 milionů lidí, kteří by mohli přijít o práci.

Ti se případného zákazu EU bojí už delší dobu. "Utratil jsem veškeré své peníze za farmu s palmovým olejem. Nedávno jsem vysadil nové stromy, které tu budou ještě 25 let, a celá moje rodina na tom závisí. Takhle si moje děti mohou dovolit studium," řekl loni britskému deníku The Guardian 66letý Hussain Mohamed z Malajsie, který na svých čtyřech hektarech pěstuje palmu olejnou už třicet let.

Klidně se obrátíme na Čínu

Vývoz palmového oleje do Evropské unie tvoří v případě Malajsie i Indonésie více než deset procent z celého exportu každé této země. S možností zákazu se tak nechtějí smířit.

Malajsie vyhrožuje odstoupením od mezinárodních dohod nebo podáním žaloby na Evropskou unii. Zvažuje také žalobu na ty výrobce, kteří své produkty označují nápisem "bez palmového oleje", jejž Malajci vnímají jako diskriminační.

"Tento krok je dvojím standardem, čistou diskriminací. EU přitom přijímá sójové boby, které zabírají desetkrát tolik místa na pěstování," upozorňuje pak Luhut Pandjaitan.

Za pravdu mu dává i zpráva Mezinárodního svazu ochrany přírody, kterou cituje britský server The Independent. Dokument uvádí, že plantáže sóji, řepky nebo kukuřice, které mohou palmový olej nahradit, by zabíraly až devětkrát více půdy než plantáže palmy olejné. To může vést k ještě většímu odlesňování a ztrátě biodiverzity.

Obě země taky hrozí bojkotem evropských výrobků. Jako jeden z konkrétních příkladů malajská vláda zmiňuje chystaný nákup bojových letounů, o němž vyjednávala se dvěma evropskými společnostmi a který by se mohl pohybovat kolem dvou miliard dolarů (přes 45 miliard korun). Podle agentury Reuters může jít o jeden z největších obchodů s letouny uzavřený v Asii.

"Pokud budou pokračovat akce namířené proti nám, zvážíme nákup letadel z Číny nebo jakékoliv jiné země," prohlásil malajský premiér Mahathir Mohamad, který je jinak ve svých postojích k Číně zdrženlivý. 

Z Malajsie také zaznívá, že pokud zákaz v EU projde, pěstování palmy olejné se v asijské zemi stejně úplně nezastaví. Náměstek ministra pro mezinárodní obchod Ong Kian Ming tvrdí, že jeho země bude hledat nové odběratele na trzích ve východní Evropě, Jižní Americe a Asii.

"Malajsie bude muset zintenzivnit export palmového oleje to dalších dvaceti největších odběratelských zemí. Mezi ně patří Indie, Čína, Pákistán, Írán, Spojené státy a Japonsko," uvedl náměstek.

Palmová biopaliva

Před více než deseti lety se začala ve státech Evropské unie přidávat do nafty a benzínu biosložka, díky níž mělo klesnout množství vyprodukovaných emisí oxidu uhličitého, které přispívají ke klimatickým změnám. V posledních letech ale Evropská unie diskutuje o negativních dopadech, které mají i biopaliva.

Zatímco v Česku je hlavní složkou biopaliv olej z řepky, v dalších státech má vysoký podíl právě palmový olej. Právě ten viní chystané evropské nařízení z nárůstu emisí oxidu uhličitého, které jsou způsobeny kácením pralesů nebo zabíráním zemědělské půdy.

Indonésie se v poslední době snaží omezovat kácení přirozených stromů kvůli vzniku prostoru pro palmu olejnou. Loni například odsouhlasila tříletý zákaz vydávání nových povolení na zřizování plantáží, aby ochránila pralesy. "Přestože jsme v minulosti dělali chyby, nyní pracujeme na zlepšení. Ale nemůžeme změnit věci přes noc," uzavírá Luhut Pandjaitan.

Video: Kvůli palmovému oleji mizí přírodní bohatství. Ekologický kolaps pocítíme i my, říká Lhota

Máme to štěstí, že žijeme ve vyspělé a bezpečné zemi. Můžeme si namlouvat, že se nás ekologická krize rozvojových zemí netýká, říká Stanislav Lhota. | Video: DVTV |  02:06

autor: Jana Václavíková | 6. 4. 2019 11:06

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama