Kakao jako palmový olej? Lesy mizí a Afričané sázejí výnosnou plodinu

Klára Fořtová
30. 7. 2018 16:59
Africké země, ve kterých se pěstují kakaové boby, chtějí zastavit devastující odlesňování. Do debaty se už zapojila i Evropská unie.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Západní Afrika - Pobřeží slonoviny a Ghana patří k největším producentům kakaa na světě. Zemědělství je zde obživou pro více než polovinu pracujících obyvatel. Mnozí hospodaří nelegálně, za malou odměnu a s pomocí dětské práce. Zároveň pěstování kakaa nenapravitelně likviduje místní lesy a chráněné rezervace.

Podle agentury Reuters byla skoro polovina národního parku Mont Péko v Pobřeží slonoviny přeměněna v kakao. V této zemi mizí stromy rychleji než kdekoliv jinde v Africe. Pokud se v kakaovém průmyslu nic nezmění, v roce 2030 v zemi nezbude žádný les, varovala už loni mezinárodní nezisková organizace Mighty Earth.

V posledních dnech však africkým lesům svitla naděje. Známé čokoládovny oznámily změny v nakupování kakaa. A v Evropské unii se zvažuje zákaz dovozu kakaa z oblastí, kde se k práci využívají děti a kácí se pralesy.

"My Evropané jsme coby hlavní konzumenti čokolády zodpovědní za to, odkud kakao pochází," uvedla podle britského listu The Guardian europoslankyně Linda McAvanová, která se této oblasti věnuje.

Evropané patří mezi největší konzumenty čokolády. Průměrný Čech spořádá za rok asi čtyři kilogramy čokolády, ukazují poslední data Českého statistického úřadu za rok 2015.

Zákaz v Evropě, omezení firem

Evropští zákonodárci nyní řeší, jak kakao na evropském trhu regulovat. Podle McAvanové se europoslanci "velmi zajímají o problémy spojené s dětskou prací, ale také o dopady odlesňování na životní prostředí".

Inspirovat by se mohli v podobném omezení dovozu dřeva do EU z oblastí nelegální těžby. Podle akčního plánu, který byl podepsán v roce 2003, druhé země slíbily, že budou s kácením bojovat. Na oplátku získaly snazší vstup na evropský trh.

Další kroky dělají i samy firmy, které vyrábějí tabulky čokolády nebo třeba bonbony. Slavná belgická čokoládovna Godiva a francouzská společnost Cémoi minulý měsíc představily své plány, jak čelit odlesňování. A nejen kvůli pěstování kakaa, ale i dalších surovin, které se při výrobě pralinek využívají.

Další francouzská firma Valrhona nebo známé italské Ferrero mají v plánu udělat to samé.

A konkrétní kroky chystají i zmíněné západoafrické země. Do roku 2020 Ghana plánuje kompletně zastavit odlesňování a vytvořit transparentní a udržitelný systém pěstování kakaa. Vznikne například zčásti vládní a zčásti soukromý fond na ochranu lesů a země také zavede kontroly.

Pobřeží slonoviny, kde se podle odhadů 40 procent kakaa pěstuje nelegálně na chráněné půdě, zase přišlo se speciálním zalesňovacím plánem. V květnu vláda požádala dárce a velké firmy zpracovávající kakao o 1,1 miliardy dolarů (zhruba 24 miliard korun).

A pozadu nezůstává ani Kolumbie. Je první latinskoamerickou zemí, která se zavázala, že do roku 2020 bude pěstovat pouze takové kakaové boby, které nevyrostou díky odlesňování.

Místo lesů i avokádo

Kakao ale zdaleka není jedinou populární plodinou, jejíž pěstování není šetrné k životnímu prostředí. Vedle často zmiňovaného palmového oleje je to i avokádo. Jeho pěstování v Jihoafrické republice vynáší ročně okolo 137 milionů dolarů (přes tři miliardy korun), více než polovina z této úrody se přitom vyváží do Evropy.

Situace je podobná jako v případě kakaa. Poptávka je tak vysoká, že na mnoha místech JAR lidé kácejí lesy a místo nich sázejí avokádo.

"Jsou místa, kde byly buše nebo pastviny a na jejich místě je nyní avokádo," řekl pro agenturu Reuters Derek Donkin, generální ředitel Jihoafrického subtropického pěstitelského sdružení. Není podle něj vyloučené, že jednoho dne tato superpotravina nahradí i vinice se slavným jihoafrickým vínem.

Video: Češi si zaslouží stejně kakaa v čokoládě, říká předseda Evropské komise

Předseda Evropské komise Juncker: Češi si zaslouží stejně kakaa v čokoládě | Video: European Commission
 

Právě se děje

před 37 minutami

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy