Od naší zvláštní zpravodajky - "Vždycky říkáme, že situace se už nemůže zhoršit, ale pak se to přece jen stane. Teď je nejhorší, co kdy byla," vysvětluje v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu náměstkyně palestinského ministra zahraničí Amal Jadúová.
Podobně jako další tamní politici tvrdí, že představa samostatné země už nemá žádnou budoucnost. "Vždy jsme se upínali k řešení formou vytvoření dvou států, ale ta možnost už neexistuje."
"Izrael už nechce žádnou Palestinu," přidává se Mustafa Barghútí, šéf opoziční strany Palestinská národní iniciativa (PNI). "Musíme být realisté a přijmout ať už jeden společný stát, kde si budeme všichni rovni, nebo dva nezávislé státy. Jenže izraelští fundamentalisté chtějí zachovat status quo, tedy okupovanou Palestinu pod izraelskou kontrolou, a to je nepřípustné," míní.
Podle dohody z Osla z roku 1993 se Palestina a Izrael zavázaly, že se budou pomocí mírových kroků snažit stabilizovat a vyřešit společný konflikt. Palestina tehdy vůbec poprvé uznala existenci Izraele a získala vlastní samosprávu, která se měla postupně přetvořit v nezávislý stát.
O tom ve čtvrtek na půdě Valného shromáždění OSN mluvil i izraelský premiér Lapid. "Dohoda s Palestinci, založená na dvou státech pro dva národy, je správná pro bezpečnost Izraele, pro izraelskou ekonomiku a pro budoucnost našich dětí," řekl. Dodal, že jakákoli dohoda bude podmíněna mírovým palestinským státem, který nebude ohrožovat Izrael.
Jeho koaliční partnery ale oznámení rozčílilo. Podle ministra spravedlnosti Gideona Saara by takové uspořádání vedlo k vytvoření teroristického státu na Západním břehu Jordánu. Ministryně vnitra Ajelet Šakedová zašla ještě dál a na svůj účet na sociální síti Twitter napsala, že premiér Lapid nereprezentuje postoj Izraele, protože nezávislý palestinský stát by ohrožoval Izrael, cituje ji list Times of Israel.
Křehkou vládní koalici na podzim čekají volby a je otázkou, jestli se Lapidovi podaří udržet většinu, nebo naopak zvítězí pravicovější a vůči Palestině tvrdší bývalý premiér Benjamin Netanjahu.
Ten například v minulosti svým voličům sliboval, že židovské osady na území Západního břehu Jordánu anektuje ke státu Izrael, připomíná britský deník The Guardian. V posledních letech se jejich počet drasticky zvýšil - zatímco v roce 1996 v Palestině žilo okolo stovky tisíc židovských osadníků, nyní se jedná o asi 700 tisíc lidí. Do roku 2025 má číslo vystoupat na milion.
Není koho ani kdy volit
Zatímco Izrael pořádá už čtvrté parlamentní volby za poslední čtyři roky, v Palestině lidé nevolili od roku 2006. Pořádaly se pouze lokální volby.
Pásmo Gazy je de facto pod kontrolou hnutí Hamás, které Izrael i Evropská unie označují za teroristickou organizaci. Západní břeh kontroluje druhá nejsilnější politická síla Fatah, v jejímž čele stojí prezident Mahmúd Abbás.
Ten loni na jaře volby opět odložil. Krok zdůvodnil nejistotou, zda Izrael umožní hlasování i ve východním Jeruzalémě, který Palestinci považují za okupovaný a počítají s ním jako s hlavním městem svého budoucího státu, informovala agentura Reuters.
"Dobrou budoucnost si zajistíme jedině demokratickými nástroji," říká Barghútí, který patří k demokratické opozici. V posledních parlamentních volbách získala jeho strana PNI jedno křeslo. Teď je ale parlament rozpuštěný a legislativa je přijímána formou prezidentských dekretů.
I proto si především mladí Palestinci stěžují. Všichni, kterým je méně než 34 let, ještě nikdy v životě nevolili palestinskou samosprávu. "Jako mladý palestinský občan požaduji uspořádání voleb. Chci své právo volit, abych viděl nové, mladé tváře a nové politické postoje," říkal například loni, v době zrušení voleb, Wael Dejs z Hebronu.
Těžké sjednocení Palestinců
Jadúová vysvětluje, že volby si vláda přála, ale kvůli omezení pro Palestince z východního Jeruzaléma to vláda odmítla. "Nemohli jsme mít volby bez Jeruzaléma," zlobí se náměstkyně.
Barghútí ale nesouhlasí. Podle něj mělo k volbám dojít i tak. "Byla to ta největší chyba. Volby ve východním Jeruzalému se mohly konat formou mírového protestu," dodává.
"Palestinci se musí sjednotit, a to půjde pouze v demokratickém systému, kde se bude pravidelně střídat, kdo je u moci. Musí dojít k dělbě moci," zdůrazňuje politik. Připouští, že ani hnutí Hamás, ani Fatah by ve volbách nejspíš nezískalo nadpoloviční většinu, a musela by se tak sestavit koaliční vláda.
Abbásův postup, kdy loni zrušil volby, tehdy kritizovalo i hnutí Hamás. Průzkumy dávaly Abbásově Fatahu méně šancí než Hamásu, jehož vítězstvím by se zopakovala situace po volbách z roku 2006. Vyhrál tehdy Hamás, který je na Západě považován za teroristickou organizaci, a země nebyly ochotné jeho vládu uznat. Po bojích mezi Fatahem a Hamásem byl Fatah nucen ustoupit z Pásma Gazy a roku 2007 tam začal vládnout Hamás.
Zloba ve společnosti narůstá
"Nejsou to jen autoritářské elementy - ani Izrael nechce, abychom měli fungující demokracii. Boj o ni je provázán s naším bojem za nezávislost," říká Barghútí.
Palestinští politici varují, že místní rychle ztrácejí důvěru v současný systém. Ve městech jako Ramalláh, Hebron a Nábulus v posledních měsících čím dál častěji zasahuje do práce palestinské policie i izraelská armáda. Izrael viní palestinskou samosprávu, že s radikály, kvůli kterým dochází k některým střetům na severu Západního břehu Jordánu, nic nedělá.
"V palestinské společnosti je tolik zloby. Pokud se situace nezlepší, začnou Palestinci protestovat. Nemůžeme tu žít jako občani čtvrté nebo páté kategorie," uzavírá Jadúová. Nervozitu mezi politiky budí i fakt, že prezidentu Abbásovi je už 87 let a i bez demokratických voleb ho bude muset časem někdo vystřídat. A zůstává otázkou, jak se bude dívat na otázku mírového procesu, který Palestinu za posledních 25 let v očích mnoha místních nikam neposunul.
