Výsledek voleb je ovlivněn tím, že opoziční koalice Srbský svaz je bojkotovala. Obvinila Vučiče, že buduje autoritářský režim, zastrašuje opoziční politiky a brání soupeřům v přístupu do vlivných a sledovaných médií.
Účast ve volbách činila 48 procent, v metropoli Bělehradě ale jen 35 procent. Hlavní město je přitom baštou opozice, zatímco menší města a venkov více podporují Vučiče a jeho stranu.
Podle agentury Reuters ti voliči, kteří nakonec hlasovali, ocenili politiku Vučiče a vládnoucí koalice, která usiluje o členství v Evropské unii při současném zachování těsných vazeb na Rusko a Čínu. A zároveň zvládnutí pandemie koronaviru: Srbsko má jen necelých 13 tisíc nakažených a 258 lidí s nemocí covid-19 zemřelo.
Výsledek voleb tedy znamená upevnění moci Vučiče, který tvrdí, že Srbsko má nadále zájem o členství v Evropské unii, ale usiluje o přátelství a spolupráci s Ruskem a Čínou. Před volbami řekl, že před členstvím v EU by dal přednost uzavření mírové dohody s Kosovem, která by byla pro Srby přijatelná.
Rozhovory o členství Srbska v EU začaly v roce 2013, váznou ale na výtkách bruselských vyjednavačů ohledně nezávislosti justice, boje s korupcí a právě chybějící trvalé dohody s Kosovem.
"Děkujeme, bratře Si"
Vučič se taky často schází s ruskými politiky a hovoří o důležitých vztazích mezi Moskvou a Bělehradem. Kromě jiného prohlásil, že dohoda o Kosovu není možná bez souhlasu Ruska. Na jaře v době pandemie koronaviru v Srbsku jako v jedné z prvních evropských zemí přistála nákladní letadla s čínskými zdravotnickými pomůckami a rouškami.
Prezident a vláda nechali v Bělehradě a dalších městech rozmístit billboardy s tváří čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a s nápisem "Děkujeme, bratře Si". Evropská unie podle Vučiče naopak Srby zklamala a nepomohla jim.
Balkanista František Šístek z pražského Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově si však nemyslí, že by si Srbsko definitivně zavíralo dveře do Evropské unie nebo že by si něco takového prezident Vučič přál.
"Trend pěstovat nadstandardní vztahy s Ruskem a Čínou je dlouhodobý, ale pro Srbsko je charakteristické takové 'lavírování'. Samozřejmě že současný prezident i vláda budují i vztahy s Evropskou unií, ale prezident často zdůrazňuje spolupráci s Čínou a Ruskem z populistických důvodů, protože pro část jeho voličů je to důležité téma. Evropskou unii tolik nezdůrazňuje," říká Šístek.
Pohled do historie
Odkazuje i na historii 20. století. "Vlastně to trochu kopíruje bývalou Jugoslávii za maršála Tita. Ta také měla politiku snažit se vyjít a spolupracovat s každým. Byla to země ovládaná komunistickou stranou, ale se zvláštními vztahy se Západem ve srovnání se zeměmi sovětského bloku," soudí balkanista.
S Rusy pojí Srby tradiční sounáležitost, daná především společnými kořeny pravoslavného křesťanství. Rusko také podporovalo Srbsko v době válek v bývalé Jugoslávii v 90. letech, zatímco Severoatlantická aliance v roce 1999 Srbsko bombardovala ve snaze zastavit válku v Kosovu.
František Šístek si netroufá odhadovat, jak by v současnosti v Srbsku dopadlo referendum o vstupu do Evropské unie. Zda by Srbové řekli ano, či ne. "Hodně by záleželo na postoji prezidenta Vučiče. Myslím si, že kdyby referendu předcházela kampaň, ve které by prezident prosazoval vstup do EU, tak by se mu podařilo dosáhnout většiny."
