Hoferova strana nás chtěla podporovat jako příklad asimilace, říká Češka. Některé české hlasy získal

Martin Novák Martin Novák
5. 12. 2016 12:45
Někteří Rakušané mají strach z uprchlíků a imigrantů, ale já žiji ve čtvrti, kde tvoří téměř polovinu obyvatel a nic špatného se tam neděje, říká filmařka Zuzana Brejchová. Podle předsedkyně Kulturního klubu Čechů a Slováků ve Vídní Heleny Baslerové někteří Češi dali přednost Hoferovi, ale ona preferuje Van der Bellena.
Povolební párty ve štábu Alexandera Van der Bellena.
Povolební párty ve štábu Alexandera Van der Bellena. | Foto: Reuters

Vídeň – Filmařka Zuzana Brejchová žije v Rakousku od roku 1968 a tentokrát se přímo zapojila do prezidentské volební kampaně.

Rozdávala letáky na podporu Alexandera Van der Bellena. Vítěze, který porazil kandidáta krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norberta Hofera.

Při rozhovoru s Aktuálně.cz na začátku týdne varovala, že když jí zavoláme v pondělí ráno a nově zvoleným prezidentem bude Hofer, zastihneme ji v depresi.

"Jsem šťastná, protože Van der Bellen zvítězil s větším odstupem než posledně. Rakousko ukázalo světu, že to není nacistická země, jak se někdy píše. Strašně se mi ulevilo, otevřela jsem si sekt," uvedla namísto toho v telefonickém rozhovoru ze svého vídeňského bytu.

V tuto chvíli ještě nejsou do výsledku prezidentských voleb započteny korespondenční hlasy, ale vítězství Alexandera Van der Bellena je už jisté. Vede se ziskem 51,68 procenta hlasů a očekává se, že i většina ze 700 tisíc korespondenčních hlasů bude v jeho prospěch.

Jeho vítězství vítá i Helena Baslerová, předsedkyně Kulturního klubu Čechů a Slováků v Rakousku. V zemi žije také od roku 1968.

"Coby předsedkyni klubu sdružujícího Čechy a Slováky, kteří odešli do exilu, je mi samozřejmě Van der Bellen bližší. Znám ho  osobně, takže pro mne byla volba jasná. Také učil mého syna na vysoké škole. Je to slušný člověk, umí dělat kompromisy, není namyšlený," uvedla pro Aktuálně.cz.

Podle Baslerové se někteří Rakušané obávají uprchlíků, kterých loni v zemi požádalo o azyl na 120 tisíc. Místní mají obavy z horších platů a penzí.

"Vím o některých vídeňských Češích, kteří volí Hofera. Jsou nespokojení. Rakousko má velké sociální výhody, mají levné byty. Žijeme si tady dobře, ale mnozí lidé si toho neváží," říká Helena Baslerová.

Češi jsou vzorem integrace

V rozhovoru se zmínila o jedné zajímavosti. Hoferova Svobodná strana Rakouska (FPÖ) před časem nabídla, že bude Kulturní klub Čechů a Slováků finančně podporovat, protože česká menšina je prý vzorovým příkladem integrace a asimilace.

"Odmítli jsme,“ uvedla Baslerová.

Fakt, že i někteří Rakouští Češi dávají přednost Hoferovi, potvrzuje také Pavla Čechová. V Rakousku žije od roku 1995, pracuje jako učitelka.

"S manželem jsme byli z toho šokováni a jednou jsme se dostali s jinými lidmi do slovního konfliktu. Zastávali jsme názor, že fašisty přece nelze volit. I v učitelském sboru z některých poznámek cítím, že někteří dávají přednost Hoferovi. Rakousko je opravdu rozdělené," říká Čechová.

Podobnou zkušenost potvrzuje i filmařka Brejchová.

"Střetla jsem se s jednou kamarádkou, také českou emigrantkou, která volila Hofera, protože je podle ní v Rakousku přemuslimováno. Já bydlím ve čtvrti, kde je padesát procent imigrantů a muslimů, ale nic špatného se tam neděje," uvedla Brejchová.

Podle ní pomohl k vítězství Van der Bellena fakt, že se lidé různých názorů sjednotili proti Hoferovi.

"Semkla se občanská společnost, přenesla se přes stranické rozpory. Lidé si uvědomili, o co jde. Já jsem se nedívala na poslední televizní diskusi, neměla jsem na to nervy, už jsem nemohla Hofera ani vidět, ale prý byl agresivní, to se lidem v Rakousku nelíbí," uvedl Zuzana Brejchová.

Jiná situace podle něj může nastat v parlamentních volbách. Podle průzkumů je Hoferova Svobodná strana Rakouska (FPÖ) nejsilnější a má šanci volby příští rok nebo napřesrok vyhrát.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Makedonská pohraniční stráž našla opuštěný kamion se 47 migranty

Hlídka pohraniční stráže Severní Makedonie objevila v blízkosti hranic s Bulharskem a Řeckem opuštěný kamion, v němž bylo pět desítek ilegálně cestujících migrantů.

Kamion, jehož řidič utekl, hlídka objevila v pátek pozdě večer. V nákladním prostoru tohoto vozidla se schovávalo 47 migrantů pocházejících z Afghánistánu, Pákistánu a Iráku, informovala policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hokejový útočník Frk podepsal novou smlouvu s Los Angeles

Hokejový útočník Martin Frk podepsal novou dvouletou smlouvu s Los Angeles. Šestadvacetiletý hráč by si v příštích dvou letech měl v NHL vydělat celkem 1,45 milionu dolarů. Kings o tom informovali na svém oficiálním webu.

Odchovanec Karlových Varů zamířil do Los Angeles před sezonou, v předešlých letech působil v kanadsko-americké soutěži v organizaci Detroitu. Za Kings Frk zatím odehrál osm zápasů, vstřelil pět branek a přidal asistenci. Většinu sezony působil na farmě v týmu Ontario Reign v nižší AHL.

Frk působí v zámoří od roku 2010, po třech letech v juniorské soutěži QMJHL se snažil prosadit do kádru Detroitu, což se mu stabilně podařilo jen v sezoně 2017/18, kdy za Red Wings odehrál 68 utkání s bilancí jedenácti branek a čtrnácti asistencí. Většinu času strávil útočník s vyhlášenou tvrdou střelou na farmách v AHL a ECHL. Celkem zatím v NHL nastoupil k 108 utkáním (17+20).

Loni se rodák z Pelhřimova domluvil na smlouvě s Los Angeles, která mu v případě pobytu v NHL zajišťovala plat 700.000 dolarů. Podle nového kontraktu si mírně polepší, podle webu capfriendly.com má ale garantovaný stejný plat v NHL i AHL.

před 2 hodinami

V Afghánistánu začala platit sedmidenní dohoda o omezení násilí, v zemi zůstává relativní klid

V Afghánistánu v sobotu začala platit dohoda o sedmidenním omezení násilí. V některých částech země se sice bojovníci radikálního hnutí Tálibán střetli s afghánskými bezpečnostními silami, celkově však byla situace poměrně klidná a střety ani na jedné straně nevyvolaly žádné znepokojení. Informují o tom zahraniční média.

Tálibán má 29. února před mezinárodními pozorovateli v katarské metropoli Dauhá podepsat mírovou dohodu se Spojenými státy. Podmínkou podpisu je ale dodržení dohody o omezení násilí v Afghánistánu. Tu Spojené státy považují za test, zda Tálibán skutečně dokáže udržet své bojovníky pod kontrolou, upozornila agentura DPA.

Podpis mírové dohody by mohl být prvním krokem ke stažení části z asi 13 tisíc amerických vojáků působících v Afghánistánu. Spojené státy v roce 2001 v odvetě za teroristické útoky na New York a Washington svrhly v Afghánistánu vládu Tálibánu. Ta poskytovala útočiště teroristické organizaci Al-Káida, jež stála za útoky z 11. září 2001.

Další zprávy