Drama s nečekaně rychlým koncem. Van der Bellen porazil Hofera, chce být prezidentem středu

Josef Pazderka Josef Pazderka
Aktualizováno 4. 12. 2016 21:39
Neúplné výsledky opakovaného druhého kola rakouských prezidentských voleb přisoudily vítězství Alexanderu Van Der Bellenovi, nezávislému kandidátovi s podporou strany Zelených. Šance jeho rivala, krajně pravicového politika Norberta Hofera ze Strany svobodných, už zůstaly jen teoretické. Evropa slaví jeho porážku jako ránu populismu a odmítnutí krajně pravicových myšlenek. Frustrace a emoce, které hnaly Hoferovy voliče kupředu, budou ale v Rakousku doznívat ještě dlouho.
Alexander Van der Bellen volil ve Vídni.
Alexander Van der Bellen volil ve Vídni. | Foto: Reuters

Vídeň – Bylo to drama s nečekaně rychlým výsledkem. Novináři i sociologové předpovídali Rakousku dlouhé sčítání hlasů a těsný souboj dvou prezidentských kandidátů, kteří si pro technické nesrovnalosti zopakovali druhé kolo z jara letošního roku. 

Po necelé půlhodině od uzavření volebních místností v 17 hodin už bylo přitom v zásadě rozhodnuto. "Jsem nekonečně smutný, že to nevyšlo. Býval bych se rád staral o Rakousko. Blahopřeji Alexanderu Van Der Bellenovi k vítězství," napsal krajně pravicový kandidát Norbert Hofer na svůj facebookový profil a bez ohledu na další počítání hlasů přiznal porážku. Ohlásil ale, že se bude za 6 let ucházet o prezidentský úřad znovu. 

Evropa reagovala na pravděpodobnou porážku Hofera, který se v prezidentském klání profiloval antiimigrantskou a euroskeptickou rétorikou, s velkou úlevou. Podle německého vicekancléře a šéfa sociální demokracie SPD Sigmara Gabriela spadl starému kontinentu doslova "kámen ze srdce". 

Řada znalců rakouské politiky byla ale opatrnější. Neoficiální výsledky prezidentského klání totiž mluvily o poměrně malém rozdílu mezi oběma kandidáty a přisuzovaly Hoferovi stále přízeň minimálně 40 procent rakouských voličů, kteří přišli k urnám. 

Pravděpodobný vítěz, dvaasedmdesátiletý Van der Bellen, je pro ně přímo ztělesněním toho, co se jim nelíbí – totiž imigrace a příliš otevřeného postoje k Evropě a její integraci. Tento profesor ekonomie se narodil ruskému otci a estonské matce, kteří utekli ze Sovětského svazu nejdřív do Německa, aby se později usadili v Rakousku. To se stalo pro Van Der Bellena domovem, zároveň s tvrdou zkušeností "imigrantského dítěte", které muselo sounáležitost s novou vlastí teprve najít. 

Svobodní neskládají zbraně

Řada Rakušanů má přitom pocit, že imigrantů je v zemi příliš a že proevropská otevřenost, kterou Van der Bellen razí, není v rámci současné migrační krize dál možná. "Lidé mají strach. (...) Loni Rakousko přijalo přes sto tisíc uprchlíků, což je na osmimilionovou zemi hodně. Země je opravdu rozdělená," řekla těsně před volbami Aktuálně.cz filmařka a Rakušanka českého původu Zuzana Brejchová.  

Uklidnit rozjitřené emoce nebude pro nově zvoleného prezidenta snadné. Van der Bellen na to myslel od samotného začátku. "Chci být prezidentem středu," prohlásil těsně po zveřejnění prvních předběžných výsledků. "Někteří lidé nám chtějí vnutit pojetí, že prezidentské volby byly volbou mezi dvěma extrémy. To rezolutně odmítám: stojím ve středu společnosti," dodal předpokládaný vítěz prezidentského klání. 

Svá slova ale bude muset ještě dokázat reálnými činy. Štáb jeho neúspěšného rivala totiž složil zbraně jen dočasně. "Neuspěli jsme," prohlásil manažer Hoferovy kampaně Herbert Kickl. "Establishment ještě jednou dokázal zablokovat změnu," dodal Kickl s tím, že ale vidí "další možnosti" strany Svobodných, jak získat vliv na rakouskou politiku.

 

Právě se děje

Další zprávy