Bývalý finský prezident Martti Ahtisaari předal svoji zprávu o budoucím postavení Kosova Radě bezpečnosti OSN. Ta o ní má hlasovat v nadcházejícím týdnu, zůstává však rozdělena.
- Projděte si krok za krokem INTERAKTIVNÍ GRAFIKU o historii Kosova.
Ahtisaarimu vyjádřili podporu generální tajemník OSN Pan Ki-mun, "trojka" americké diplomacie Nicholas Burns či německé předsednictví Evropské unie.
Použije Rusko právo veta?
Tradiční srbský spojenec Rusko však hodlá využít práva veta, pokud by řešení kosovské otázky nepřihlédlo k zájmům Bělehradu.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nedávno vybídl k dalším jednáním, popřípadě i k výměně zmocněnce, pokud se Ahtisaari "vyčerpal".
Na pořad RB OSN by se zpráva mohla dostat k prvnímu oficiálnímu jednání 3. dubna.
Nezávislost je nejlepší
Ahtisaari ve svém návrhu dospěl k závěru, že jediným možným řešením pro Kosovo je jeho nezávislost, zpočátku pod dohledem mezinárodního společenství.
Vůbec poprvé se tak v oficiálním textu objevila zmínka o nezávislosti provincie, která dosud formálně patří Srbsku, i když ji už devátým rokem spravuje OSN za pomoci 16.500 vojáků NATO.
Nezávislost požadují kosovští Albánci, tvořící 90 procent z dvoumilionové místní populace. Srbsko ji však vehementně odmítá.
Bělehrad je proti
Když počátkem února vyložil Ahtisaari své představy v Bělehradu a Prištině, kosovský prezident Fatmir Sejdiu přivítal plán jako historický den pro Kosovo, jehož nezávislost "poslouží míru, stabilitě a prosperitě".
Z Bělehradu se však ozvala slova nespokojenosti. "Nezávislost je nepřijatelná," zdůraznilo srbské vedení s tím, že je ještě prostor pro další jednání a že Srbsko je připraveno na konstruktivní dialog.
Vlajka, hymna, armáda
Kosovo by podle Ahtisaariho návrhu mělo získat vlastní ústavu, hymnu, státní vlajku i ozbrojené síly.
Současně by však srbská menšina v Kosovu měla mít zaručena práva rozhodovat o svých běžných záležitostech.
Status však neobsahuje explicitní výraz "nezávislost", i když jeho prvky fakticky vytvářejí kosovskou svrchovanost.
Osm let pod OSN
Kosovo spravuje OSN od roku 1999, kdy nálety NATO donutily Srbsko ukončit tažení proti albánským povstalcům a stáhnout se z Kosova.
Odhaduje se, že v letech 1998 až 1999 bylo v provincii zabito na 10.000 kosovských Albánců a tisícovka Srbů.
Ahtisaariho plán má uzavřít poslední nevyřešenou kapitolu krvavého rozpadu Jugoslávie.
